Pražská Loreta slaví 400 let: už jste slyšeli slavnou zvonkohru?

V roce 2026 uplyne 400 let ode dne, kdy byl položen základní kámen k pražské Loretě. Čtyřstý jubilejní rok je ideální příležitostí vydat se na Hradčany a na Loretánské náměstí osobně: projít se ambity kolem Svaté chýše, nahlédnout do kostela Narození Páně a poslechnout si slavnou zvonkohru. Oslavy navíc doplní jubilejní výstava Z Lorety do Lorety, zahájená symbolicky 25. března na svátek Zvěstování Panny Marie. Přiblíží fenomén loret jako kopií domu Panny Marie z Nazaretu i jejich překvapivě bohaté zastoupení v Čechách a na Moravě. Tipy na návštěvu, aktuální program i další zajímavosti najdete na portálu Kudy z nudy – stačí si jen vybrat termín a vyrazit.
 

Lorety v Čechách a na Moravě: barokní fenomén víry

Kaple, napodobující loretánskou svatou chýši, která stála v Nazaretu a před níž se dle legendy odehrálo zvěstování Panně Marii, vyrůstaly v evropských katolických zemích v době baroka jako houby po dešti. V Česku najdete přibližně šedesát loret, a to od zřícenin až po pečlivě opravené stavby. Pražská Loreta patří k vůbec nejznámějším. Není jen vzácnou architektonickou památkou, ale zároveň věhlasným poutním místem, jehož proslulost lze v rámci Prahy srovnat snad jedině se soškou Pražského Jezulátka.
 
Čechy a Morava patří k územím s historicky největší hustotou loretánských kaplí – malých svou velikostí, ale velkých svým duchovním nábojem. Výstava představí jednotlivé lorety, poprvé bude vystaven zrestaurovaný oltář lorety v Hájku a řada podob milostných loretánských Madon.
 

Lobkowiczové: rod, která dal Loretě podobu

Zakladatelkou a první patronkou pražské Lorety byla roku 1626 česká šlechtična Benigna Kateřina z Lobkowicz, kterou prý uchvátila starší loreta v Mikulově. Pro duchovní správu si vybrala řád kapucínů, který poblíž zřídil klášter s kostelem Panny Marie Andělské. Pod lobkowiczkým patronátem poutní místo fungovalo až do 20. století, přímo pod Svatou chýší je umístěna lobkovická krypta. Řeholníci řádu Menších bratří kapucínů pečují o Loretu i o poutníky od založení místa dodnes.
 
Málo se však ví, že dnešní barokní průčelí vzniklo až téměř sto let po založení Lorety. Výraznou architektonickou kulisu vytvořil architekt Kryštof Dientzenhofer společně se svým synem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
 

Loretánský poklad a diamantová monstrance Pražské slunce

Prohlídka Lorety končí v klenotnici, kde je vystavena část proslulého Loretánského pokladu. Vedle Svatovítského pokladu z Pražského hradu jde o nejcennější chrámový poklad v České republice. Mezi nejvzácnější díla patří sbírka velkých barokních monstrancí, prvotřídní ukázka zlatnictví z přelomu 17. a 18. století.
 
Pověstná je zejména diamantová monstrance Pražské slunce, kterou na sklonku 17. století vyrobili vídeňští zlatníci podle návrhu Johanna Bernarda Fischera z Erlachu. Monstranci zdobí 6 222 diamantů, které k sňatku dostala od svého třetího, o pětatřicet let mladšího manžela hraběnka Ludmila Kolowratová; v závěti uvedla, že z nich má být vyrobena monstrance pro Loretu.
 

Loretánské zvonky aneb hudba, kterou jinde v Praze neuslyšíte

Pozoruhodnou historickou raritou je loretánská zvonkohra, která má příchozí každou hodinu povzbuzovat k modlitbě. Loretě ji věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova, autorem sedmadvaceti signovaných zvonků byl městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy z Amsterdamu v Nizozemsku. Instalaci a propojení s věžními hodinami provedl pražský hodinář Petr Neumann. Při slavnostním svěcení měl každý zvon svého kmotra z řad vysoké šlechty, nad prvním z nich dokonce převzal patronát sám císař Leopold I.
 
Poprvé se loretánské zvonky rozezněly nad pražskými střechami 28. září 1695. Dnes hraje loretánská zvonkohra v době otevření každou celou hodinu mariánskou melodii (dle aktuálního nastavení píseň Tisíckrát pozdravujeme Tebe nebo Maria, Maria, nad slunce jasnější).
 
Ačkoli podobné zvonkohry se dochovaly například v Amsterodamu, Delftu či Bruggách, v Loretě uslyšíte jeden z posledních dochovaných evropských barokních nástrojů v Evropě, jehož mechanismus se dochoval v původním stavu. Záměrně píšeme v Loretě – ačkoli ji uslyšíte i zvenčí, zvonkohra byla navržena tak, aby hrála loretánským poutníkům shromážděným na nádvoří u svaté chýše. Hudební zážitek je tam prý docela jiný než venku na náměstí.
 
Nevěříte? Zřejmě si to budete muset ověřit na vlastní uši. Naplánujte si návštěvu Lorety na nedělní odpoledne a uvidíte, že nebudete litovat – uslyšíte totiž živou hru na zvony. Program koncertů najdete na webu Lorety.
 

Tipy, kde si poslechnete další zvonkohry

Pražská Loreta ale není jediným místem, kde se u nás rozeznívají zvonkohry. Pokud vás její jemná hudba okouzlí, zkuste se vydat i za dalšími méně známými zvonkohrami v Česku – často ukrytými v klášterech, poutních areálech nebo historických centrech měst. Každá má svůj vlastní příběh i jedinečný zvuk. Stačí jen na chvíli zpomalit, zaposlouchat se… a nechat se vést hudbou. Tipy, kam za nimi vyrazit, najdete na Kudy z nudy.