Paní Tláskalová krátce předtím zaznamenala v médiích zprávu o tom, že podobně velký kruh našel houbař na
Vysočině a jeho nález bude zapsán do
České knihy rekordů. Podle měření tam měl čarodějný kruh průměr přesně 2,04 metru. Po jeho obvodu komisaři napočítali rovných
869 hub druhu penízovka splývavá. Protože se paní Tláskové zdálo, že kruh na Janské hoře je ještě větší, kontaktovala
Správu KRNAP, jehož pracovnice Irena Hubálková se pak vydala s nálezkyní „kruh“ změřit a zjistila, že jeho
průměr je 270 cm a v kolmém směru 240 cm. Mělo by se tak jednat ještě o
větší kolonii těchto hub. Správa KRNAP tak dnes se souhlasem nálezkyně nahlásila objev správci České knihy rekordů – Agentuře Dobrý den.
Podle otevřené webové encyklopedie Wikipedia by však byl český unikát
proti těm světovým sotva viditelný.
Nejstarší a dosud největší kruh má průměr jednoho kilometru a je přibližně 700 let starý. V průměru sto metrů mají tři století staré kruhy špičky obecné na kopcích poblíž Stonehenge v Anglii.
Čarodějné kruhy se projevují jako shluky plodnic rostoucích v kruhu na louce, v parku či v lese. Jedná se o přirozený růst některých druhů hub, někdy se projevují jako mezikruží tmavě zelené trávy, či nekrotické zóny. Některé čarodějné kruhy jsou staré stovky let.
Penízovka splývavá se vyskytuje
v listnatých i jehličnatých lesích na vrstvě tlejícího odpadu na nevápenaté půdě. Vyrůstá ve velkých trsech, které se objevují právě ve skupinách.