Nová trasa
zámkem Děčín vás zavede jak do jižního, tak do západního křídla. Obě tyto části měly v minulosti v rámci zámeckého organizmu centrální roli. Zatímco v západním křídle nad řekou byly situovány
reprezentační a společenské místnosti, v prvním patře (tzv. pianu nobile)
jižního křídla byly od konce 18. století až do okamžiku prodeje situovány
obytné místnosti majitele zámku. Nově vytvářená expozice se pokusí co nejvíce přiblížit původnímu stavu.
Zachované prameny bohužel neumožňují přesnou rekonstrukci, nová trasa však respektuje
původní funkci jednotlivých místností. První patro tak připomíná dobu jednoho z nejvýznamnějších majitelů děčínského zámku, hraběte
Františka Antonína Thun-Hohensteina. Vodítkem k sestavení expozice byly jak dva dobové akvarely, inventář pořízený po jeho smrti, tak také vzpomínky tehdejších návštěvníků. Důležitým autentickým prvkem je
původní výmalba dvou pokojů, nalezená a obnovená během oprav jižního křídla.
Místnosti v přízemí se
díky fotografiím z roku 1903 přiblížily situaci, kdy na zámku žil někdejší předseda rakouské vlády a místodržitel Českého království František Thun-Hohenstein. Zároveň s otevřením nových prostor došlo ke
kompletní reinstalaci stávající prohlídkové trasy.
Vybavení pro novou expozici se na děčínském zámku postupně shromažďovala již několik let. Díky tomu na trase uvidíte
padesátku obrazů, téměř
stovku grafických reprodukcí, 70 kusů sedacího nábytku,
15 stolů, 5 postelí, několik skříní, etažérů, nočních stolků a příborník. Vůbec nejstarším exponátem je pak
soubor staroegyptských závěsků, jejichž
stáří se odhaduje na tři tisíce let. Většinu předmětů poskytl Národní památkový ústav, další pocházejí ze sbírek Oblastního muzea v Děčíně a z
Národní galerie v Praze, se kterou se podařilo domluvit zápůjčku čtrnácti cenných obrazů.
Zatímco všechny obrazy v expozici pocházejí přímo ze zámku, je v případě nábytku situace poněkud odlišná. Vzhledem k tomu, že
původní kusy z Děčína se téměř nedochovaly, získala správa zámku předměty z dalšího thunovského sídla –
zámku Peruc. Některé z nich byly původně umístěny v
Děčíně, jak o tom svědčí staré fotografie. Do bývalého salonu byly dokonce
podle dochovaného akvarelu vyrobeny
repliky původního nábytku.