I když je na
Rejvízu sezóna jen něco málo přes dva měsíce v roce, ubytovaní hosté i výletníci navštěvovali
Tkalcovské muzeum rádi a co víc, vraceli se s dalšími známými a nadšeně jim ukazovali, co všechno zde mohou vidět. Muzeum lákalo. Kdo by bez povšimnutí prošel kolem, když se teprve tady mohl dozvědět, co to znamená „
mít všechno v cajku“, co to je
prošlup,
nitěnky,
brdo, člunek, osnova...
Atmosféra
staré chalupy napovídala hodně o historii místních samot a zde, na
Rejvízu, byla navíc umocněna starými bájemi o
mechových jezírkách a skřítcích, o pyšném městě Hunohradu. Tkalcovská expozice se stala jedním z klenotů
Rejvízu. To potvrzovaly
zápisy v návštěvních knihách. Kromě obvyklých česky a polsky psaných, se také objevil zápis v japonštině a dokonce i v arabštině pozdrav přímo z Betléma v Palestině, samozřejmě psaný zprava do leva.
Sbírky z Rejvízu jsou k vidění v Krnově a Žamberku
Když už bylo jasné, že z důvodu stoupajícího nájmu budou provozovatelé (Klub přátel Zlatých Hor)
ukončovat provoz, snažili se najít svým bývalým
exponátům nový domov. Tím se stalo
Krnovské muzeum, které odkoupilo historické dřevěné exponáty. Jedná se o
lnářskou expozici, dva
kolovraty,
mandly a
Supíkovický plátnový stav s cívečnicí a snovadlem. Zlatohorská část tkalcovské expozice v
Krnově má návštěvníkům připomenout první zprávy o rozvinuté plátenické výrobě ve
Zlatých Horách a
Bruntálsku, které pocházejí z počátku 16. století.
Tkalcovský stav bude vystaven v
Muzeum starých strojů v Žamberku, najdete i parní stroje, parní válce, lokomotivy, auta a pily... a v horním patře i textilní stroje všeho druhu – jednou z dominant bude také
rejvízský stav. Muzejníci z
Žamberku nabídli Klubu přátel Zlatých Hor nejen dostatek místa pro jejich expozici, ale také možnost
spolupráce na akcích, kde se s nimi můžete setkat při tkaní koberečků, předení na kolovratu a dalších řemeslných ukázkách. Také v
Krnově si zamluvili občasnou výpomoc při akcích.