Obraz Zlatokorunské madony byl počátkem 15. století namalován zřejmě v některé z pražských dílen, ale není vyloučeno ani to, že vznikl na jihu Čech. Po zrušení kláštera se Zlatokorunská madona stala patronkou nově zřízeného farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde byla součástí hlavního oltáře až do roku 1938.
Obraz se do Zlaté Koruny vrátí – konkrétně
do obnovené a restaurované opatské kaple v
klášteře Zlatá Koruna. –
v neděli 17. dubna. Na slavnostní bohoslužbu a průvod naváže koncert harfenistky Kataríny Ševčíkové.
Obraz bude pro veřejnost přístupný denně v rámci komentované prohlídky v předem stanovené časy, zpravidla čtvrt hodiny před zahájením prohlídky na hlavní prohlídkové trase. Každou neděli od dubna do října bude v době od 8 do 9 hodin kaple volně přístupná věřícím k rozjímání a modlitbě před zahájením pravidelné bohoslužby ve farním kostele.
Veřejnost mohla obraz už dvakrát v novodobé historii obdivovat – poprvé v roce 2011, kdy byl instalován na výstavě Rožmberkové – Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami a podruhé v rámci Zemské výstavy v roce 2013 přímo ve vyšebrodském klášteře.
Více než šest set let starý deskový obraz ze Zlaté Koruny patří k nejstarším zobrazením nekorunované Panny Marie s Ježíškem (
tzv. Beata). „Dlouho byl pokládán za nejstarší příklad takových zobrazení, a proto byly kompozičně obdobné malby po desetiletí označovány jako zlatokorunský typ a považovány za jeho repliky. Dnes je však tento druh obrazu nazýván jako
svatovítský, podle madony namalované kolem roku 1400 pro katedrálu sv. Víta v Praze,“ vysvětluje typologii mariánských obrazů Roman Lavička. Druhým typem obrazu, který na konci 14. století v Čechách často vznikal, byla
korunovaná Regina, tedy roudnický typ Panny Marie s Ježíškem.
Restaurování zlatokorunského obrazu ukázalo, že na desce z borových prken, potažené lněným plátnem a křídovou vrstvou, byla mezi lety 1410–1420 namalována temperovými barvami s použitím ultramarínu, nákladného modrého barviva, Panna Maria s Ježíškem v náručí. Zlacené pozadí obrazu doplnily ryté a puncované svatozáře. Spasitelovu hlavu obklopil křížový nimbus a Bohorodička má svatozář složenou z radiálně kladených paprsků. Volnou plochu zlatého pozadí vyplnily ryté rozviliny. Marie je oděná v modrý, na rubu červený plášť, hledí poněkud neurčitě před sebe a nahého Ježíška natáčí k divákovi. Malíř tak nezobrazil malé hravé dítě, nýbrž budoucího Spasitele, který na diváka hledí upřeným pohledem. Natočení Ježíše lze chápat jako symbolický výstav Nejsvětější svátosti oltářní, která je pro křesťana cestou a prostředkem ke komunikaci s Bohem.
Malovaná deska mohla mít původně ještě rám zdobený malovanými postavami světců, proroků, andělů a citátů z Písma. Druhou stranu obrazu pak snad, jako v případě řady mariánských ikon, doplňovala iluzivní malba kamene, občas navíc opatřená křížem nebo veraikonem.