Česko polská
Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako
první taková oblast v Evropě a
první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě. V pondělí 4. listopadu tomu bude tedy přesně 10 roků, kdy byla
Jizerská oblast tmavé oblohy, tehdy v
chatě Pyramida na
Jizerce, založena.
Oblast se rozkládá podél horního toku
řeky Jizery na území dvou států. Na české straně sahá
od Martinského údolí, Václavíkovy Studánky přes
osadu Jizerka po
horu Smrk, v Polsku pokračuje po
Vysokém Jizerském hřebenu, obepíná
Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Hranice byly zvoleny tak, aby vedly
většinou po hřebenech.
Jizerská oblast tmavé oblohy si při svém vzniku dala do vínku upozornit na to, že tma začíná být ohroženým jevem, a že
pro ochranu našeho přirozeného nočního prostředí musíme něco udělat. A to se rozhodně povedlo. Když si sednete k jedné z hraničních nebo informačních cedulí Jizerské oblasti tmavé oblohy,
budete překvapeni, kolik lidí o její existenci ví, případně kolik lidí aspoň ví, že tmu je dnes potřeba chránit. Za pět let udělala v tomto smyslu Jizerská oblast tmavé oblohy velký efekt.
Česká republika je dnes v ochraně nočního životního prostředí spolu s Maďarskem
na čelním místě v Evropě, protože každý z těchto států má na svém území tři takové oblasti. V České republice je to
Beskydská oblast tmavé oblohy (česko – slovenská oblast) a letos přibyla
Manětínská oblast tmavé oblohy. V současnosti se uvažuje ještě o vyhlášení oblasti tmavé oblohy na území
Národního parku Podyjí, možná s přesahem do Rakouska.
V
Jizerské oblasti tmavé oblohy probíhají průběžně odborná měření jasu oblohy – jinými slovy,
jak je obloha nad Jizerskou oblastí tmavé oblohy tmavá. Tma
Jizerských hor není absolutní (tu už v Evropě ani nenajdeme), ale je stále lepší než na většině území ČR. Měření jsou prováděna přístrojem
Unihedron Sky Quality Meter. Z této oblasti je stále dobře vidět
Mléčná dráha a počet hvězd viditelných očima je zde kolem
1 900 (ve městech 200, ve velkoměstech 20). V oblasti žije malá populace a je zde málo instalovaného
umělého osvětlení (na české straně pouze
obec Jizerka, na polské straně osada Orle a Chatka Górzystow).
Jizerská oblast tmavé oblohy je rezervace, která upozorňuje na tmu jako ohrožený přírodní jev a snaží se chránit přirozené noční prostředí. Byla založena v roce 2009 během Mezinárodního roku astronomie.
Oblast se rozkládá podél horního toku řeky Jizery na území České republiky a Polska. Zahrnuje oblasti jako Václavíkova Studánka, Martinské údolí a horu Smrk na české straně a Vysoký Jizerský hřeben, Velkou Jizerskou louku a osadu Orle na straně polské.
Oblast tmavé oblohy má velký vliv na veřejné povědomí o ochraně tmavého nočního prostředí, což je vidět z velkého počtu lidí, kteří o její existenci a účelu vědí.
Měření jasu oblohy poskytuje informace o úrovni světelného znečištění a ukazuje, jak tmavá je obloha nad oblastí. Tato data jsou důležitá pro monitorování a ochranu tmavého nočního prostředí.
Návštěvníci mohou pozorovat noční oblohu s minimálním světelným znečištěním, kde je viditelná Mléčná dráha a až 1900 hvězd. Oblast je také vhodná pro turistiku, cyklistiku a v zimě pro běžecké lyžování.
V České republice jsou dvě další oblasti tmavé oblohy: Beskydská oblast tmavé oblohy a Manětínská oblast tmavé oblohy.
Chráněné oblasti tmavé oblohy přispívají k ochraně proti světelnému znečištění, zachovávají přirozené noční prostředí a umožňují vědecký výzkum a astronomická pozorování.
Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.