Zatímco soukeníků bylo v
Opavě mnoho a
Kašpar Melchior Baltazar Fiedor (1811–1879) se uživil těžko, oplatkám se dařilo. Rodinná firma, nejstarší svého druhu ve Slezsku, později uváděla jako rok vzniku roky 1840 nebo dokonce 1830. O skromných začátcích toho mnoho nevíme, ale jisté je, že Kašpar Melchior Baltazar Fiedor záhy pověsil soukenické řemeslo na hřebík a stal se pouze oplatkářem, a že v pečení oplatek úspěšně pokračovaly i děti a vnoučata.
Kdy se vyrobila první oplatka Fidorka?
Když kolem roku 1880 převzal živnost syn Theodor, už se oplatky nepekly v železných ručních kleštích, ale v továrně na velkokapacitních strojích. Firma se brzy stala nejvýznamnějším podnikem svého druhu ve Slezsku a proslavila se i v konkurenci podobných výrobců z ostatních zemí Rakouska-Uherska.
Úspěchy přinesly rozmach výroby: zatímco před první světovou válkou peklo šedesát zaměstnanců firmy dortové oplatky, sušenky, suchary, perníčky a čajové pečivo pro celé Rakousko-Uhersko, Slezsko a Halič, za první republiky se z rodinného podniku stala společnost s ručením omezeným a 450 zaměstnanci.
Firma měla obchodní zastoupení v
Praze, Vídni a
Budapešti, vlastnila více než čtyřicet ochranných známek a úspěšně se rozšiřoval i sortiment: z
Opavy putovaly do světa kromě výše uvedených výrobků také
neapolitánky, miňonky, máčené i nemáčené tyčinky, keksy, piškoty nebo čokoládové
bonbony. Právě za první republiky se v Opavě také začaly vyrábět
první Fidorky, kulaté oplatky zabalené v jemném staniolu, které svým názvem připomínají slávu pekařského rodu. Ochutnat je můžete s oříškovou, čokoládovou a kokosovou příchutí obalené v hořké, bílé nebo mléčné čokoládě, vyrábějí se ale i limitované edice jiných tvarů a příchutí.
Tatranky: jméno a tvar podle slovenských hor
Po druhé světové válce byla firma Theodor Fiedor na základě dekretů prezidenta republiky znárodněna a Fiedorovi byli roku 1946 odsunuti do americké okupační zóny v Německu. Jejich další osudy neznáme, jednoduché to ale neměla ani opavská továrna. Ta se společně s dalšími znárodněnými podniky na trvanlivé pečivo, cukrovinky a čokoládu během následujících několika let stala součástí státního podniku Čokoládovny a tak přečkala téměř celou druhou polovinu 20. století.
Velký úspěch slavil první poválečný výrobek:
Tatranky, oplatky s několika vrstvami, oříškovou, čokoládovou nebo arašídovou náplní a čokoládovou polevou. Dnes jsou tak proslulé, že se tak často říká i podobným výrobkům od konkurenčních firem, ale málokdo ví, že jméno získaly podle trojúhelníkového tvaru. Měly připomínat štíty
slovenských Tater, ale protože jejich ruční řezání a balení bylo složité, záhy se z trojúhelníku stal tradiční obdélník.
Víte, že…?
- V roce 1992 byl státní podnik Čokoládovny privatizován, novým majitelem se stalo společné konsorcium francouzské společnosti Danone a švýcarské firmy Nestlé. Nyní je opavská továrna součástí mezinárodního koncernu Mondelēz International, značka Opavia se používá především v tuzemsku.
- Slovenskou kolegyní Opavie je bratislavská továrna Figaro; bývalou Císařskokrálovskou rakousko-uherskou dvorní továrnu na čokoládu bratří Stollwerckových založil v roce 1896 německý výrobce cukrovinek při expanzi na východ. Vyráběl se tu marcipán, peprmintové cukrovinky a mléčné karamelky zvané „štolverky“, které se tehdy daly koupit v automatech na všech zastávkách rakousko-uherských železnic.
- Kromě Fidorek a Tatranek se v Opavě a dalších závodech v Lovosicích a Bratislavě vyrábí cukrovinky, sušenky a oplatky 3Bit, BeBe, Disko, Figaro, Halls, Horalky, Kolonáda, Milka, Miňonky, Oreo, Piškoty, Siesta, TUC a Zlaté.
- Podle společnosti Opavia se v Česku za rok sní 41 milionů Tatranek a 33 milionů Fidorek.