Historii i všechny chutě slavné
Becherovky můžete v
Karlových Varech poznávat na vlastní oči i nos: v
budově Steinberky, která jako továrna pro výrobu bylinného likéru sloužila více než sto let. V roce 2010 se sice výroba přesunula do moderní továrny v karlovarské městské části Bohatice, ale bylinný likér ve Steinberce přesto zůstal: vzniklo tu
návštěvnické centrum Becherovky. K vidění jsou jak historické lahve, tak jedinečné předměty, které patřily rodině Becherů, například kniha receptů, ocenění z výstav či účetní knihy. V interaktivní části expozice vás uchvátí vůně bylinek a koření, ze kterých se likér vyrábí, ochutnáte pověstnou karlovarskou vodu a dokonce se pomocí virtuální reality ocitnete přímo na stáčecí lince v nové výrobní hale, vybavené nejmodernější technologií. V návštěvnickém centru je rovněž
obchod, kde kromě Becherovky koupíte originální sklo, suvenýry nebo jiné produkty z portfolia společnosti Jan Becher. Řadu z nich jinde neseženete!
Jak se Becherovka vyrábí?
Některé informace o
Becherovce jsou všeobecně známé: například to, že její receptura je tajná, chráněná a předává se z generace na generaci. Méně už se ví, že ji znají jen dva lidé na světě a tajemství nesmí prozradit.
A jak se vlastně Becherovka připravuje? Směs bylin a koření se smíchá s lihem, zatepla se maceruje a posléze nechá vystydnout. Výsledek putuje do míchacích kádí a postupně se přidává líh, cukerný roztok, voda a další ingredience – tajné, jak jinak. Vzniklý polotovar pak zraje několik týdnů až měsíců v kádích. Pak se smíchá s posledními přísadami a dvakrát filtruje, to aby byla Becherovka průzračná jako sklo. Mezi filtracemi se kvůli dosažení garantované stability produkt mrazí, a pak následuje laboratorní hodnocení. Pokud jsou vzhled, vůně, chuť i kvalita v pořádku, Becherovka se stočí do lahví a pak už jí nic nebrání v cestě do světa. Protože se extrakt nevyrábí do zásoby, při míchání aktuální várky může dojít k drobným odchylkám barvy a chuti – ale to je skutečně jen drobnost.
Anglická hořká a receptura stará 200 let
Proč se
Becherovka jmenuje Becherovka? Je to prosté: podle
rodu Becherů. Do
Karlových Varů přišli v druhé polovině 16. století, založili tu lékárnu a provozovali ji téměř 250 let. Jako vážení občané zastávali různé významné městské funkce a hráli důležitou roli i v lázeňství. Například
David Becher byl lékař, který jako první určil základní chemické složky karlovarských pramenů, stál u zrodu balneologie a zasloužil se o vznik karlovarských pavilonů a kolonád.
Za Becherovku ale vděčíme jeho synovci, jímž byl obchodník
Josef Vitus Becher (1769–1840). Kromě obchodování s kořením a koloniálním zbožím v krámku U Tří skřivanů se věnoval i výrobě alkoholu. Už roku 1794 si někde ve městě pronajal vinopalnu a začal experimentovat s likéry. Když roku 1805 do
Karlových Varů přijel na léčení kníže
Maxmillian Friedrich von Plettenberg, doprovázel ho jeho osobní lékař
Christian Frobrig z Anglie. Ten záhy našel s Becherem společnou řeč a probírali spolu sílu bylin i způsoby jejich úpravy. Lékařův odjezd provází legenda, že krátce předtím svěřil Josefu Becherovi dárek v podobě vlastního receptu na nový likér – aneb základní složení budoucí Becherovky.
Josef Becher recept dva roky testoval a v květnu 1807 začal ve svém krámku prodávat první lahvičky; výsledku dal název
Anglická hořká a označil jej za žaludeční kapky. Ve městě, kam většina lázeňských hostů přijížděla právě s neduhy zažívacího traktu, se alkohol s léčivými účinky rychle ujal. Becherovy kapky, v nichž se snoubila zázračná síla bylin s omamným vlivem lahodného likéru, pacientům samozřejmě chutnaly mnohem víc než vývary z bylin a koření nebo běžně ordinované žaludeční diety.
Becherovka se stěhuje do Steinberky
Becherovka si záhy našla cestu do světa: v roce 1834 se prodávala ve Štětíně, o rok později ve Vídni a Mnichově a v roce 1838 pronikla do Paříže. Ve stejném roce převzal koloniální obchod i výrobu likérů v rodném domě U Tří skřivanů Josefův syn
Jan Becher (1813–1895). Výrobu Becherovky rozvíjel několik desítek let, úspěšně zvyšoval produkci a jeho podpis jako stvrzenku tradiční kvality a chuti dodnes najdete na každé lahvi.
Stoupající obliba likéru si vyžádala větší výrobní kapacity, a tak se roku 1840 výrobna přestěhovala do lázeňské vily Philladelphia a v roce 1867 do nově postavené
továrny na Steinberkách. Do nového šla
Becherovka stylově s novým kabátkem: od roku 1866 se plnila do nových plochých lahví, od roku 1907 odlévaných z typického zeleného skla. Díky nim ji dodnes snadno rozeznáte mezi ostatními nápoji.
Becherovka pro císaře pána
Úspěchy slavili i Janovi dědicové:
Becherovka sbírala ocenění na Světových výstavách a ke stému výročí dokonce firma dostala požehnání od rakousko-uherské monarchie a titul c. k. komorní dodavatel. Císař František Josef si žaludeční kapky oblíbil a na vídeňský dvůr se tehdy dodávalo padesát litrů Becherovky měsíčně.
Gustav Becher (1840–1921) dokázal Becherovku ochránit před nekalou konkurencí a za jeho vedení se objevily i dodnes populární
reklamní kalíšky z bílého porcelánu. Prodávala se pod řadou názvů od English Bitter přes Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter či Johann Becher, v roce 1922 se ovšem český název Becherovka i jeho německá verze Becher Bitter dočkaly ochranné známky.
Jediná žena, která znala tajemství Becherovky
Jedinou ženou a posledním z rodu Becherů, kdo znal tajemství Becherovky, byla
Hedda Becherová (1914–2007). Do čela firmy se postavila v roce 1941 po smrti svého otce, a po válce před odsunem vydala rodinný poklad Čechům. Původní, kurentem psanou recepturu na Becherovku z pera doktora Frobriga, si Hedda samozřejmě opsala a posléze rozjela výrobu stejného likéru v západním Německu. Po roce 1972 ale svou firmu prodala společnosti Underberg, s níž se karlovarská Becherovka dohodla na rozdělení západoevropského trhu.
Becherovka patřila k nejúspěšnějším vývozním artiklům socialistického Československa a je považovaná za české rodinné stříbro. Dnes je jejím vlastníkem francouzský koncern
Pernod Ricard, jeden ze tří největších světových výrobců lihovin a vín.
Tajemství staré přes 200 let
Becherovka se z Karlových varů distribuuje do celého světa v klasických zelených lahvích se žlutomodrými etiketami, červenou pečetí a podpisem Jana Bechera. Nepřehlédnutelnou součástí nového designu je stříbrný kryptogram, tajemný symbol provázející značku od samého počátku. V něm je skrytá historie Becherovky, její příběh i tajemná receptura, stará přes 200 let.