Úvod > Aktuality > Vychutnejte si snovou podzimní procházku v zámeckém parku Kynžvart u Mariánských Lázní
Příroda

Vychutnejte si snovou podzimní procházku v zámeckém parku Kynžvart u Mariánských Lázní

  • Vydáno30. září 2023
Málokde v Česku najdete tak půvabný a zároveň dramatický anglický park jako právě okolo zámku knížete Metternicha v Kynžvartě na Karlovarsku. Ojedinělé spojení klasicistní architektury, romantických parkových staveb a kultivované krajiny vytváří neopakovatelný klidný dojem, který si návštěvník odnese s sebou domů, často do hektického města. Udělejte si hezkou procházku parkem, jenž na podzim dýchá klidem i romantickou atmosférou. Do zámku lze zavítat do konce října během týdne i o víkendech, v listopadu pak pouze v úterý a čtvrtek.

Park u zámku Kynžvart zve k podzimní procházce

park kynžvartNalevo táhlé hřebeny Českého lesa, napravo strmé stráně Slavkovského lesa. Uprostřed dlouhá, mělká proláklina, zvaná Tachovská brázda. Je protkána silnicí a železnicí mezi Chebem a Mariánskými Lázněmi. Blíže k lázním leží Kynžvart.

Kynžvartský park je nejkrásnější v pozdním podzimu, na počátku zimy, třeba v neděli odpoledne. Ptáte se proč? Protože listí je opadané a otevřou se průhledy na místa v létě ukrytá pod listím. Listí leží na cestách, pěšinkách a na desítkách kamenných schodišť, na která narazíte, když se přiblížíte ke skalám a srázům. Zároveň končí sezóna golfistům, kteří využívají část parku pro svůj sport a tak v něm budete téměř sami.

kynžvartKlasicistní zámek sice není v říjnu ani během listopadu úplně uzavřený, ale provádí se v něm pouze každé úterý a čtvrtek, takže třeba v pátek a o víkendu zde nepotkáte žádné autobusy a parkoviště i cesty v parku budou prázdné. Dalším plusem konce sezóny je, že v zámeckých jezírcích a potocích bude na rozdíl od léta dostatek vody a místní vodopády se vám předvedou v plné síle.
 

Vizuální iluze včerejška

kynžvartZámek knížete Metternicha ve stylu vídeňského klasicismu má kromě fenomenálních sbírek a interiérů jednu zásadní výhodu oproti ostatním „konkurentům“! Vizuální iluzi světa včerejška. Když totiž stojíte před zámkem, zády k hospodářskému dvoru a podíváte se před sebe, spatříte ten stejný pohled jako lidé před téměř dvěma sty lety: zámek, potok, vzrostlé stromy, obzor lemovaný lesy, cesty vysypané pískem, aleje a zelená tráva. Nikde neuvidíte tovární komíny, elektrické dráty, paneláky, moderní domy. A v údolí neuslyšíte ani hluk ze silnice, dunění vlaků, šum města.
 
Vstupte do parku, ponořte se do klidu a pomalu objevujte romantická zákoutí, která se při procházce často nečekaně objeví.
 

Objevujte krásy zámeckého parku

zámek kynžvartBohyně lovu Artemis stojí za zámkem. Odlitku ze slévárny knížete Metternicha v Plasích v severním Plzeňsku byla vzorem zachovaná plastika z Versailles. Když na ní zaklepete, krásně duní. Kousek od Artemis je schovaný v bujně zeleném porostu rododendronů, pár metrů od stavby vodárny, na Lví pramen. Mosazný chrlič byl zhotoven před dvaceti lety a nahradil původního zinkového lva.  
 
Přejděte kamenný most, vpravo bude budova bývalého pivovaru a nalevo mohutná lípa srdčitá. Obrovitý strom, jejíž kmen se vytahuje z údolí tak vysoko, že převyšuje i vzrostlé stromy rostoucí na stráni nad ní. Napravo od ní je mohutný portál skalního pivovarského sklepa. Nad vchodem je nápis „Zur schönen Linde“ (U krásné lípy) a letopočet 1901.

kynžvartVystupte po kamenných schodech na vrchol strže, kde váš čeká fascinující místo. Překrásný, slohově čistý, empírový pavilon byl postaven okolo roku 1833 na místě, kde podle tradice stávala poustevna (Eremitage). Pavilon byl využíván k svačinám, k hudebním produkcím a ještě před druhou světovou válkou sloužil panstvu jako čajovna, kde se podával čaj o páté. Dnes je "čajovna" opuštěná a ukrytá mezi stromy. Možná je to patetický popis, ale vzdušnější kapličku v celém Česku nenajdete. Nemá totiž stěny, ale jen vzdušné oblouky. Lavice od oltáře odděluje pěšinka a pozadí tvoří skály a vzrostlé stromy. Dřevěná pseudogotická kaple byla postavena v roce 1835. Po obou stranách oltáře stojí kamenné sloupy. Na levém je německý nápis: "Nic-liž vám do toho, ó všichni, kteříž tudyto jdete? Pohleďte a vizte, jestli bolest podobná bolesti mé, kteráž jest mi učiněna, jak mne zármutkem naplnil Hospodin v den prchlivosti hněvu svého". Nápis na pravém kameni zní: "A naděje naše pevná jest u vás, poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, tak i útěchy".
 
Až skončíte s rozjímáním v této vzletné kapli, vydejte se zády k oltáři k mechem porostlému balvanu. Na mohutném balvanu stojí šestiboký litinový altánek, kdysi poskytující výhled na zámek a svahy Slavkovského (Císařského) lesa. Na břehu Pískového rybníka, kde se kdysi koupaly davy lidí z nedalekého města Kynžvart a vesnice Stará Voda naleznete bizarní uskupení velkých kamenů. Kousek od nich je do mohutného balvanu vytesán německý nápis: "Tatischef Felsen" (Tatiščevovy skály). Slova dal do balvanu vysekat kancléř Metternich jako vzpomínku na Dmitrije Pavloviče Tatiščeva (1767-1845), ruského vyslance ve Vídni a kancléřova přítele.

kynžvart rybníčekUprostřed rybníka se nachází ostrůvek a na něm malá dřevěná chatka. Bývalo to oblíbené místo matky posledního Metternicha (Isabela de Silva y Carvajal de Santa Cruz, sestřenice španělského krále Alfonse XIII.). Na jižním břehu ostrůvku spatříte malé přístaviště. Hlavice románského sloupu z 11. století se na ostrůvku druhotně uplatnila jako romantická studna (originál hlavice je dnes v zámku). Ostrůvek "osídlily" mohutné porosty rododendronů, jejichž fialové květy se na jaře a v létě odrážejí v temné hladině rybníka. Proud vody ženoucí se z rybníka prolétne pod romantickým kamenným mostkem, skočí z výšky dvou metrů dolů, prosmýkne se pod druhým kamenným obloukovým mostem a mizí v široké nivě kamsi do dálky. Vodopád, úzký most porostlý travou, strmá skála napravo, rybník z ostrovem nalevo – zde najdete esenci estetického cítění vídeňského dvorního zahradního architekta Riedla, tvůrce zdejšího parku. Přejděte po hrázi, napravo spatříte odraz zámku ve vodě, nalevo chátrající stavbu kdysi vodního mlýna.

Balvan v parkuCesta parkem vás vyvede nahoru ke golfovému greenu jamky číslo 17, zvané Pascalina. Jamka byla pojmenována po stejnojmenném kříži. Dříve, než k němu dojdete, povšimněte si po pravé straně velké bludného, napůl rozpůleného  bludného balvanu. Roste v něm přírodní bonsaj, velký, ale stále trpasličí smrk.
 
Po levé straně spatříte další bludný balvan a do něho zasazený mramorový kříž. Pod ním je latinský nápis tohoto znění: „Z lásky a oddanosti, Antonia Pascalina, komtesa von Waldstein und Wartenberg, rozená princezna von Metternich-Winneburg, narozená 20. dubna roku 1862, zesnula 5. srpna roku 1890.“ Podle pověsti byla na tomto místě roztrhána dogami, které na ni poštval žárlivý manžel. Je to ovšem jenom pověst, skutečnost je jiná. Princezna Pascalina zemřela několik dní po porodu na otravu krve. Když obrovitý kámen obejdete, na jeho zadní straně naleznete zlatem namalovaný list ginga – jinanu dvojlaločnatého.

Bílý kámenDalší zajímavostí parku je 15 metrů vysoký obelisk, zakončený rakouským orlem. Dole klid místa střeží dva lvi – jeden je černý, druhý, neznámo proč je natřený červeně. Základní kámen zde položil císař Ferdinand V., který těsně po svém jmenování (tedy po smrti svého předchůdce císaře Františka I. v roce 1836 navštívil zámek Kynžvart jako první host v právě dokončených hostinských pokojích jižního zámeckého křídla. Obelisk je věnován císaři Františkovi, po kterém je pojmenován i pahorek, na němž stojí – Františkova hora. V té době prý odtud býval krásný výhled na zámek a do okolí – dnes mu brání stromy, které zde byly vysazeny při budování lesoparku. Na tomto místě v podstatě končí park. Dále byly už jen pastviny a počínající lesy pohoří Slavkovský les. Ale možná vás zde upoutá jeden bod – už z dálky září krásný, velký, bělostný, proslulý kynžvartský Bílý kámen. Sloužil dlouhá léta jako orientační bod a místo romantických schůzek.
 
Po levé straně travnaté golfové dráhy spatříte malé údolí, zvané Mariánské. Na skále nad převisem je vyhlídka lemovaná bílými trámy. Pod skálou je do kamene nahrubo vytesaná kamenná lavička, na které podle tradice sedával Johann Wolfgang von Goethe. Navštívil zámek v letech 1818 a 1822. Bylo to zrovna v čase, kdy se zamiloval do sedmnáctileté Ulriky von Levetzow. Když byl odmítnut, odjel z Čech a již se sem nikdy nevrátil. Procházku parkem ukončíte u monumentální budovy bývalé chlouby celého metternichovského panství – u hospodářského dvora z roku 1833.
 

Návštěva zámeckých interiérů

zámek KynžvartV říjnu nabízí zámek Kynžvart prohlídky zámeckých interiérů a muzea se slavným kabinetem kuriozit. Prohlídky se konají každé úterý a čtvrtek od 12:45 do 15:00 hodin, v říjnu navíc ještě o víkendech od 9:00 do 16:00 hodin. Při této návštěvě zshlédnete nejen skvosty nádherných interiérů včetně evropského unikátu – zlacených nástolních souprav Thomire, ale i například jednu z nejvýznamějších českých šlechtických interiérových knihoven či pravé egyptské rakve s mumiemi.

knihovna kynžvartVýhodou prohlídek mimo sezónu je menší počet lidí ve skupinách. Zimní prohlídka reprezentativních interiérů zámku se vzácnými uměleckými díly z majetku knížat Metternichů má své kouzlo, vždyť ani na osídleném zámku nebylo vždy nejtepleji... Zámecké expozice odhalují unikátní předměty – například velký kulečník od ruského cara, či vzácná sochařská díla z dílny Antonia Canovy ve velkém slavnostním sále. Na trase jsou k vidění velmi cenné deskové obrazy od Bernarda Strigela a dochovaný soubor porcelánového servisu.

Na zámku vám ukáží i jedno z nejstarších soukromých muzeí na světě. Kynžvartské zámecké muzeum nabízí unikátní sběratelské předměty nejen ze sbírek kancléře Metternicha a jeho potomků, ale také ze sbírkové činnosti Karla Hussa, posledního chebského kata a zároveň prvního správce zámeckého muzea.
Anglický zámecký park Kynžvart

Anglický zámecký park Kynžvart

Zámecký park vznikl při klasicistní přestavbě zámku za spolupráce architekta Petra Nobileho s vídeňským dvorním zahradníkem Riedlem. Kompozičně byl park založen na osách tvořených třemi velkoryse pojatými průhledy od zámku podél potoka vytékajícího z Panského rybníka a potoka kynžvartského.

Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem

Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Golf Club Kynžvart

Golf Club Kynžvart

Nový 18ti jamkový golfový areál leží v překrásném prostředí historického zámeckého parku založeného v letech 1821-1831 kancléřem Metternichem v podhůří Slavkovského lesa.

Další aktuality

10 tipů, jak si užít výlet do Chebu a okolí

Na řece Ohři, nedaleko hranic s Německem, stojí starobylé město Cheb. První písemná zmínka pochází až z roku 1061, ovšem název města se odvozuje od z keltského názvu řeky Ohře – Agara, který se později změnil na latinské Egire a germánský Eger. Český název Cheb se objevuje v časném středověku a je odvozen od "ohbí řeky" Ohře, která obtéká skalní ostroh v severní části města. Ve městě bohatém na historické události a jeho okolí je mnoho unikátních památek – od románského hradu přes legendární Špalíček, kostel sv. Mikuláše až k poutnímu areálu Maria Loreto. Nechybí ani přírodní zajímavosti, jako jsou sopky Komorní a Železná hůrka či vodní nádrž Jesenice.
Karlovarský kraj | Památky

Zámek Valeč si můžete prohlédnout i v noci

Barokní zámek Valeč na úpatí Doupovských hor, mezi Podbořany a Karlovými Vary, je i letos v zimě otevřený návštěvníkům. Navíc tu vždy v pátek a v sobotu spořádají noční prohlídky až do 23:00 hodin.
Karlovarský kraj | Památky

Dopřejte si na Valentýna lázeňskou romantiku ve dvou

Nevíte čím překvapit a potěšit svojí partnerku nebo partnera na Valentýna? Vyrazte si na víkend či na pár dní do jednoho z nejkrásnějších lázeňských měst u nás: Mariánských Lázní, Karlových Varů nebo Františkových Lázní, a dopřejte si romantické chvíle jen ve dvou při lázeňských wellness procedurách, masážích, relaxačních aroma koupelích a zábalech, v privátní sauně nebo ve vířivce. Večer nic nezkazíte večeří při svíčkách u krbu a ráno ji (nebo jeho) překvapte třeba snídaní rovnou do postele.
Karlovarský kraj | Lázně a wellness

Horní Hrad pod Krušným horami je otevřený i v únoru

Horní hrad Hauenštejn nedaleko Stráže nad Ohří v zimním období rozhodně neupadá do zimního spánku. I v únoru má otevřeno denně: od pondělí do pátku na telefonické zavolání a o víknendech od 10:00 do 17:00 hodin. Užijte si zimní turistiku a romantiku, hradní čeládka se na vás těší!
Karlovarský kraj | Památky

Zámek Kynžvart se od února otevírá turistům

Zámek Kynžvart se otevírá i v netradiční zimní čas, a to formou prohlídky Zámeckých interiérů Metternichů a Muzea a slavného Kabinetu kuriozit. V únoru a březnu bude otevřeno vždy v úterý a čtvrtek, kdy budou vždy od 13:00 a od 15:00 hodin připraveny prohlídky zámeckých interiérů a ve 14:00 Muzea a kabinetu kuriozit.
Karlovarský kraj | Památky

Kdy a kde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna?

Dne 25. února 1634 byl v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna, ve své době nejbohatší a nejvlivnější muž Českého království. Jeho jméno vyvolává dodnes ohnivé debaty nejen mezi historiky. Zradil svého císaře a krále, aby dosáhl ještě větší moci? Nebo byl jen obětí intrik? Ať už se přikláníte k jakékoliv teorii, není pochyb o tom, že Albrecht z Valdštejna byl jednou z nejvýznamnějších postav českých i evropských dějin, výjimečně zdatný obchodník, politik a armádní velitel.
Karlovarský kraj | Kultura

Zima na Chebském hradu je lákavá: otevřeno zde mají i v únoru

Hrad Cheb je jedinou štaufskou císařskou falcí na našem území a může se pochlubit dokonale zachovalou patrovou hradní kaplí, která je právem označována za poklad štaufské gotiky. Váže se k němu také řada zajímavých příběhů a pověstí a s jeho dějinami je rovněž spjato mnoho významných historických událostí. Do konce února je otevřeno vždy o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin.
Karlovarský kraj | Památky

Kam na běžky v Krušných horách?

Kam na běžky v Krušných horách? Ačkoli na mnohých hřebenech v Česku nasněžilo, naše severozápadní hory trápí ne příliš vysoká vrstva sněhu. Upravena ale je páteřní magistrála téměř v celé své délce. Díky mrazům v předchozích dnech bylo možné upravit i část magistrály vedoucí na NPR Božídarské rašeliniště, sněhu však stále není na mnoha místech dost a tam, kde zcela odtál podklad, může být ve stopě štěrk nebo tráva. Vždy si proto zjistěte aktuální informace z oblasti, kde se chystáte lyžovat.
Karlovarský kraj | Zimní sporty