V jižní části obce Blšany u Loun stojí najdete blšanský zámek postavený na konci šestnáctého století Janem Hruškou z Března. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby provedené po třicetileté válce.
Z historie obce
První historická zmínka pochází z roku 1226, kdy jsou „Pšany“ v majetku kláštera sv. Jiří v Praze. V 14. století má částobce dědičný rychtář Bér a druhá část je rozprodána několika měšťanům Loun. V době husitských válek jsou Blšany majetkem města Loun. V roce 1450 byla část obce Loun a část patřila k Chlumčanům. Ale v roce 1525 byla celá ves v majetku města Loun. V roce 1547 byly Blšany městu konfiskovány. Královská komora pak roku 1548 prodala obec Mikulášovi Mířkovskému z Tropčic. Od něj pak Blšany koupil Jan Žatecký z Veikersdorfu. Jeho dcera Anna Maria provdaná za Kryštofa Doupovce z Doupova ves zdědila. Dalším majitelem vsi byl od roku 1588 Jan Hruška z Března. Tehdy postavili bratři Jan a Karel Hruška ve dvoře tvrz obklopenou od západu a severu rybníky (sídlo a dům nově vystavěný, vinice, chmelnice,ves s díly ve Vlčím, Želenicích a zahrádku při Lounech). Jeho syn Adam Jan z Března roku 1628 postoupil Blšany svému bratrancovi Adamovi Jindřichovi Hruškovi z Března, tehdejšímu hejtmanovi Žateckého kraje. Adamovy dcery prodaly Blšany v roce 1637 Janu Karlovi Příchovskému z Příchovic - hejtmanovi Pražského hradu.
Po ukončení třicetileté války dal Jan Příchovský přestavět tvrz na barokní zámek, který pak sloužil Příchovským jako rodové sídlo. V roce 1665 převzal panství Petr Pavel Příchovský. Magdalena Rosina Příchovská, rozená Žďárská ze Žďáru, se ujala Blšan 11.1.1966 a poté v roce 1682 odkázala panství Blšany pražskému arcibiskupství. Panství převzal 25.1.1690 arcibiskup Jan Bedřich. Od té doby na zámku sídlili vrchnostenští úředníci, hejtmani a obročníci arcibiskupství. V polovině 19. století kardinál Bedřich ze Schwarzenberka (1848–1885) postoupil ves Janu Adolfovi ze Schwarzenberka, který Blšany připojil k Cítolibskému panství. Po pozemkové reformě se roku 1924 stává Blšanský zámek soukromým majetkem a je oddělen od Cítolib. Zámek je pak v soukromých rukou do roku 1949, kdy je znárodněn. V areálu pak byl umístěn semenářský statek a v zámku byly zřízeny kanceláře, byty a skladiště. V roce 1965 byl v přízemí sklad, v patře byly upraveny byty a na střeše zůstala stále věžička s hodinami a se zvonicí. Zvon sloužil pro hodiny na věži, které tloukly půl a celou. Zvonívalo se klekání a když v obci někdo zemřel tak v den úmrtí se zvonil umíráček a v den pohřbu také.Umíráček zvonil dokud průvod neopustil vesnici.Zvonila obecní zvonařka Růžena Bělohoubková, která zemřela 18.1.2000 ve věku 91 let a byla zároveň nejstarší občankou obce.
Objevte historii Blšanského zámku, jeho architektonickou přeměnu a význam v různých historických obdobích v české historii.
Blšanský zámek byl postaven na konci šestnáctého století.
Blšanský zámek postavil Jan Hruška z Března.
Po třicetileté válce prošel zámek barokní přestavbou, kterou provedl Jan Příchovský.
Během husitských válek byly Blšany majetkem města Loun.
Jan Příchovský, který nechal přestavět tvrz na barokní zámek, byl hejtmanem Pražského hradu.
Po pozemkové reformě v roce 1924 se Blšanský zámek stal soukromým majetkem a byl oddělen od Cítolib.
Po znárodnění v roce 1949 byl v areálu zámku umístěn semenářský statek, a v zámku byly zřízeny kanceláře, byty a skladiště.
V roce 1965 byl v přízemí zámku sklad, v patře byly upraveny byty a na střeše zůstala stále věžička s hodinami a se zvonicí.
Zvon na zámku sloužil pro hodiny na věži, které tloukly půl a celou. Zvonívalo se také při klekání a když v obci někdo zemřel.
Poslední občan, který zvonil na umíráček v obci, byla Růžena Bělohoubková, která zemřela 18.1.2000 ve věku 91 let.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Blšanský zámek, Barokní architektura, Husitské války, Pozemková reforma, Třicetiletá válka, Historie Blšan, Znárodnění majetku, Obyvatelstvo Blšan