Chrudim je městem žijícím každodenním dynamickým rytmem, s ulicemi někdy až příliš zaplněnými auty, ale také s tichými zákoutími, parky a procházkovými trasami kolem řeky Chrudimky a revitalizovaného toku bývalého mlýnského náhonu, kde je příjemné se na chvilku zastavit.
K posezení v centru města vybízí množství stylových restaurací, hospůdek a kavárniček, které se jako mávnutím kouzelného proutku vylouply ve starých měšťanských domech, v jejich sklepeních a na zahrádkách u hradeb. Dominantu města, kterou uvidíte již z dálky, tvoří
chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická stavba s románskými základy a novogotickou úpravou z poloviny 19. století od architekta Františka Schmoranze. Uprostřed Resselova náměstí lemovaného řadou starobylých měšťanských domů stojí barokní sochařsky bohatě zdobený sloup Proměnění Páně. Barokní průčelí staré původně renesanční radnice na severní straně náměstí dotváří nezaměnitelný ráz chrudimského centra. Starou radnici na Resolově náměstí zdobí latinský nápis: „Tento dům nenávidí nepravost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, odměňuje šlechetné.“
Chrudim je jednou
z
nejkvalitnějších a největších městských památkových zón ve východních Čechách. Městská památková zóna byla vyhlášena v roce 1990, má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami. Většina renesančních domů na náměstí pochází ze 17. století a má svoje pojmenování, např. Francouzský, U zlaté koruny, U zlatého orla…atp. Na nedalekém Žižkově náměstí stojí dům č. 67, na kterém jsou umístěny sochy Karla IV. a Břetislava I. Právě v těchto místech stával i původní chrudimský hrad, na kterém zemřel 10.1.1055 český kníže Břetislav I., o čemž svědčí i první písemná zmínka o Chrudimi. Široké schody, klesající ke Kateřinskému předměstí, bývaly původně přístupovou cestou k Horní bráně, kterou tvořil systém čtyř samostatných bran, které připomínají bílé kostky v dlažbě.
Náměstí
U Vodárny patří k
nejpůvabnějším zákoutí města. Romantickému náměstíčku vévodí středověký dům Na Puši, který byl přistavěn k hradbě chrudimského Nového města z 15. století. Součástí domu je i věž – renesanční vodárna. A právě po této vodárně dostalo náměstíčko svoje jméno. Z věže Na Puši se rozváděla voda do města (městských kašen) a později také do kapucínského kláštera. Do vodárenské věže Na Puši vytlačovala vodu tzv. Stará vodárna postavená roku 1670. Pod městskými hradbami se rozkládá komplex muzejních budov z konce 19. století. Pod budovou Regionálního muzea teče voda ve středověkém náhonu, podle kterého byla zřízena
naučná stezka „Modrá osa“ s devíti informačními panely. Zajímavou stavbou na stezce je
bývalý koželužský mlýn – soukenické valchy z 15. století. Na náměstí před muzeem stojí socha vynálezce lodního šroubu, chrudimského
rodáka Josefa Ressela. Jeho rodný dům se nachází v Široké ulici.11 km dlouhou trasu vedoucí Chrudimí nejlépe projdete s letákem, který dostanete v Informačním centru. Podrobně je v něm popsána celá trasa a samozřejmě nechybí ani mapka. Bohužel v terénu není trasa nijak značena. Za absolvování celé trasy získáte potom odznak.
Objevte kouzlo Chrudimi skrze gotické, renesanční a barokní památky. Nechte se unést historií muzejních komplexů a krásných náměstí.
Dominantu města tvoří chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická stavba s románskými základy a novogotickou úpravou.
V chrudimském centru převažují starobylé měšťanské domy ve stylu renesance a barokní architektonické prvky.
Na Resselově náměstí stojí barokní socha Proměnění Páně, která je bohatě zdobená.
Latinský nápis na staré radnici vyjadřuje hodnoty pravdy, míru, spravedlnosti a odměňování šlechtictví.
Na Žižkově náměstí zemřel český kníže Břetislav I. a stával zde původní chrudimský hrad.
Věž Na Puši sloužila jako vodárna, z které se rozváděla voda do města a později také do kapucínského kláštera.
Regionální muzeum se zaměřuje na historii a kulturu města a je součástí muzejního komplexu pod městskými hradbami.
Josef Ressel je vynálezce lodního šroubu a chrudimský rodák, jehož socha stojí na náměstí před muzeem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.