Již z dálky vítá všechny přijíždějící do
Chrudimi arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Založen byl již
před rokem 1349 na místě hradu královského věnného města.
Vnější vzhled kostela se za staletí jeho existence podstatně změnil. Kostelní věže byly sice od počátku dvě, ale každá z nich měla jiný tvar i výšku. Z čelního pohledu na kostel
levá věž se jmenuje Černá,
pravá věž se nazývá Trubačka. Stav této věže byl trvale špatný. V dubnu 1630 se probořila podlaha trubačova bytu, kde v troskách nalezla smrt trubačova manželka. V květnu
roku 1702 do této věže uhodilo a obě
věže shořely i s kostelním krovem až po presbytář. Po opravě byly obě věže stejně vysoké s cibulovou střechou.
V roce 1727 byl zřízen před kostelem
schodišťový parapet se sochami svatých. Když v roce 1740 shodila vichřice vrch jižní věže, byl při opravě přimalován na štít mezi věže
obraz Salvátora s paprskovou svatozáří.
V tomto stavu vytrval hlavní kostel až do roku 1850, kdy dne 22. února
v prudké bouři udeřilo opět do jižní věže, jejíž střecha
shořela a sesula se. Věž pak byla opatřena střechou ve formě nízkého jehlanu a v roce 1851 byla stejným způsobem upravena i věž druhá.
Oprava kostela byla roku 1857 svěřena
Františku Schmoranzovi. To byla také poslední práce na vnějšku kostela, který tak
dostal podobu, v níž jej známe i dnes.