Renesanční kostelík a lapidárium Trojice s kamennými a dřevěnými plastikami. První zmínka o renesančním filiálním kostelíku sv. Trojice a hřbitovu pochází z roku 1605.
Stávající dřevěná loď s ochozem (v lidovém stylu) i sakristie pochází z r. 1754. Uvnitř ve zdi kostelíka je zasazena
náhrobní deska rytíře Jana Žernovského z Žernoví z roku 1585 a na jižní stěně presbytáře je zabudována cenná Pieta, která se původně nacházela ve zdi kolem hřbitova, jenž byl zrušen roku 1919.
Kostelík
na konci 19. století značně chátral, až byl vydán zákaz bohoslužeb a roku 1908 se dokonce jednalo o jeho zbourání. Nakonec však byl opraven a konaly se tu bohoslužby pro studenty. Na svátek sv. Trojice se tu také konaly pravidelné poutě.
V roce 1968 převzalo správu kostela
Valašské Muzeum v přírodě, roku 1971 Vlastivědný ústav ve Vsetíně (dnešní Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně). Po rozsáhlých opravách a průzkumech byl v r. 1980 objekt zpřístupněn veřejnosti - bylo zde zřízeno lapidárium.
V roce 2019 zde proběhla zevrubná rekonstrukce, stavební práce začaly v únoru 2018 a trvaly do srpna 2019. Mezi nejzásadnější opravy patřila bezesporu
výměna šindelové střechy kostela a ochozu, dále to byla výměna základových trámů, trámů roubení v dřevěné části kostela a oprava dřevěné konstrukce kůru a střechy. Opraveny byly také omítky, rekonstrukce zahrnovala i předláždění podlahy kostela a ochozu i zbudování drenážního systému pro odvodnění stavby okolo kostela.
Interiér kostela
Jsou zde shromažďovány kamenné a dřevěné plastiky architektonického, náhrobního a oltářního charakteru, převážně z katastru města. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století.
Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Kostelík je otevřen pro veřejnost o letních prázdninách, kromě pondělí.