Dřevěný kostel sv. Františka z Assisi byl postaven jako provizórium v prosinci 1941 a teprve v 60. letech byl upraven na trvalý objekt. Interiér je skromně vybaven v době stavby mozaikou a sochami, od roku 2010 se řadí mezi kulturní památky ČR.
Kostel sv. Františka z Assisi v Krči v lokalitě
U Habrovky byl postaven (během dvou týdnů) svépomocí místních obyvatel v roce
1941, jako provizorní svatostánek, v době úplného zákazu novostaveb. Autorsky je kostel spojen se dvěma jmény. Skicu
architekta Jaroslava Čermáka upravil podle připomínek Plánovací komise architekt Emanuel Hruška. Stavba, dle
návrhu arch. Emanuela Hrušky, pak byla realizována jako přemístění provizorní dřevěné kapličky a v původním návrhu slouží dodnes. Dílčí úpravy byly provedeny v poválečné období.
Kostel je výjimečný zejména svým jednoduchým vnitřním interiérem, který velmi dobře ztělesňuje odkaz sv. Františka z Assisi. Ze strohého vnitřního zařízení stojí za zmínku bíle lakovaná
dřevořezba žehnající Panny Marie Karlovské, patronky matek a těhotných.
A jak je možné, že Krč neměla svůj původní kostel? Ačkoli se ves Krč v písemných pramenech zmiňuje již roku 1222, celá staletí to bývaly vlastně
vsi dvě, Horní a Dolní Krč, které měly odlišnou vrchnost. K jejich
spojení došlo až roku
1848. Součástí
Velké Prahy se Krč stala až v roce
1922 a byla jednou z mála připojených čtvrtí, která
neměla svou vlastní farnost. Zdejší obyvatelé, kterých bylo na 20 000, založili Spolek pro vystavění katolického kostela a brzy se podařilo shromáždit prostředky na zpracování projektu. Plány původně vypracoval
arch. Jaroslav Čermák a stavba se měla podobat kostelu sv. Jana Nepomuckého v Košířích. Realizaci však zabránilo vypuknutí války.
Přečtete si o vývoji Kostela sv. Františka z Assisi na Habrovce, jeho architektonickém pozadí a kulturním významu.
Byl postaven v prosinci 1941.
V 60. letech 20. století.
Interiér je skromně vybaven, obsahuje mozaiku a sochy.
Původní skicu vytvořil architekt Jaroslav Čermák.
Skicu upravil architekt Emanuel Hruška.
V interiéru stojí za zmínku bíle lakovaná dřevořezba žehnající Panny Marie Karlovské.
Stavba byla realizována během úplného zákazu novostaveb ve válečném období.
Krč se stala součástí Velké Prahy v roce 1922.
Protože Krč neměla svou vlastní farnost, ačkoliv měla 20 000 obyvatel.
Původně měl být kostel podobný kostelu sv. Jana Nepomuckého v Košířích.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.