Informací o salašení na Valašsku je velmi málo, což zahaluje bádání po salaších, valaších a kolibách rouškou tajemství. Expozice karpatského salašnictví v Hostýnských horách se snaží alespoň částečně tuto tajemnou roušku poodhalit.
Expozice salašnictví v Hostýnských horách čítá 3 typy kolib a jejich vnitřního vybavení, přístřešek pro ovce a košár.
1. koliba ve formě srubu
2. koliba ve formě polosrubu
3. koliba se štítovým otevřením
4. “pajta” – přístřešek pro ovce
5. “košár” – mobilní přemístitelná ohrada pro ovce
Výše uvedené stavby včetně vnitřního i vnějšího vybavení, ovce a lidé potřební k jejich chovu a pastvě tvořili tzv. salaš. Salaše se v případě potřeby mohly stěhovat, někdy i s kolibami. Někdy se stěhoval jen bača s valachy a se stádem ovcí do jiné koliby. Salašnictví mělo svůj řád, hlavními událostmi býval jarní výhon ovcí na salaš, který se konal zpravidla v období letnic (cca polovina května) – často ovšem záleželo na stavu pastvy, někdy se vyhánělo i na svátek sv. Jiřího (24. dubna) a ukončení pastevní sezóny – tzv. rozklad salaše obvykle na sv. Václava (28. září).
Držková, ani žádné jiné obce v Hostýnských horách nikdy nespadaly pod Valašské právo – tzn., že salašníci neměli žádné výhody a úlevy od vrchnosti tak, jako tomu bylo na Rožnovsku a Horním Vsacku. Ovce na salaši patřily jednotlivým vlastníkům v dědině (někdy i v několika dědinách) – tzv. míšaníkům. Ti je na období pastevní sezóny svěřovali do péče bačovi a jeho pomocníkům pro pastvu v horách.
Prozkoumejte fascinující expozici karpatského salašnictví v Hostýnských horách, zahrnující koliby a zvyky spojené s chovem ovcí.
Expozice zahrnuje 3 typy kolib, vnitřní vybavení, přístřešek pro ovce a košár.
Expozice zahrnuje kolibu ve formě srubu, kolibu ve formě polosrubu a kolibu se štítovým otevřením.
Salaše se mohly stěhovat podle potřeby, někdy dokonce i s kolibami.
K hlavním událostem patřil jarní výhon ovcí na salaš a ukončení pastevní sezóny, tzv. rozklad salaše.
Salašníci neměli žádné výhody a úlevy od vrchnosti, na rozdíl od salašníků na Rožnovsku a Horním Vsacku.
Ovce na salaši patřily jednotlivým vlastníkům v dědině, kteří se nazývají míšaníci.
Košár je mobilní přemístitelná ohrada pro ovce.
Jarní výhon ovcí se konal zpravidla v období letnic, kolem poloviny května.
Pastevní sezóna obvykle končila na svátek sv. Václava, tedy 28. září.
Salaš představuje komplex zařízení pro chov ovcí, včetně kolib, pastevců a dalšího vybavení.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Salašnictví, Koliby, Ovce, Pastevní sezóna, Valašsko, Hostýnské hory, Tradice, Výhon ovcí, Míšaníci, Vrchová práva
Vložit článek
Má příspěvek časově omezenou dobu trvání?