V Památníku Leoše Janáčka v Brně můžete až do 25. června navštívit výstavu Zbyněk Sekal: Paměť, která připomíná tohoto renomovaného českého sochaře, malíře a překladatele.
V tomto roce si 12. července připomeneme sto let od narození
Zbyňka Sekala, jednoho z nejvýznamnějších středoevropských sochařů, výjimečné intelektuální osobnosti a překladatele.
Sekalovy práce hovoří o osobní zkušenosti člověka, symbolizují kontinuální pracovní proces s důrazem na paměťové obsahy materiálových forem. Jeho dílo je svědectvím stálé změny našeho světa i interpretací minulosti.
Zbyněk Sekal byl v roce 1941 jako osmnáctiletý zatčen za šíření letáků a následně vězněn v Praze na Pankráci, v Malé pevnosti v Terezíně a další tři roky až do konce války v Mauthausenu. S tímto traumatizujícím zážitkem se pak vyrovnávat po celý život, a to i ve své tvorbě.
Po válce vystudoval
Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliérech
Františka Tichého,
Františka Muziky a
Emila Filly, kde byli jeho spolužáky a přáteli např.
Mikuláš Medek či
Zdeněk Palcr. Po vpádu sovětských vojsk do Československa Sekal odešel do Berlína a v roce 1970 se
usadil ve Vídni, kde se jako nemnohý z tehdejších emigrantů prosadil a
stal se respektovaným a vyhledávaným výtvarníkem.
Sekalova tvorba je velmi rozsáhlá, od mladistvých kreseb ovlivněných kubismem a surrealismem, přes figurativní, poté geometricky zjednodušené sochy až po skládané obrazy – objekty sestavené z nalezených, odložených předmětů či schránky, které tato torza opatrují, chrání.
Na výstavě v
Památníku Leoše Janáčka jsou prezentovány právě
skládané obrazy z celého období jejich vzniku od šedesátých až po devadesátá léta. Tyto obrazy nebo lépe obrazové objekty jsou komponované ze
dřeva a různých kovů, všelijakých
odpadových materiálů, které Sekal jako náruživý sběratel hledal, sbíral a včleňoval do svých prací. Byly to povětšinou věci nepotřebné, vyřazené a pohozené, jejichž různé tvary spojoval, montoval a skládal do intarzovaných, řemeslně neobyčejně precizně sdružených složených obrazců.
Z nich je jasně patrná Sekalova posedlost materiálem a náruživé potěšení z pracovního procesu.
Znovupoužité materiály se odhalují v nových souvislostech, v rituálu, jehož jsou zdánlivě neoddělitelnou součástí. Paměť nalezených pracovních materiálů je zrcadlem individuálních vzpomínek tvůrce, rekonstrukcí prožitých událostí, jejichž podoba a význam jsou Sekalem stále znovu interpretovány. Paměťové, neustále se měnící mozaiky, spojují různé fragmenty do nových celků a vytváří stále nová interpretační schémata.
Brněnská muzejní noc 2023: Tento objekt bude
v sobotu 20. května otevřen
od 18:00 do 23:30 hod. V běžnou denní otevírací dobu bude tento objekt uzavřen.