Milan Maur zkoumá vztah mezi řádem a náhodou. Vycházel z pozorování krajiny, ale brzy dospěl ke kompozicím určeným předem danými pravidly. Důležitou součástí jeho tvorby se staly záznamy přírodních procesů, v nichž se setkává racionální chápaní s iracionálním. Z nich vycházejí číselné řady, na které navazuje optické a akustické vyjádření. Zajímá ho systém a také chyby, které v něm mohou nastat.
V jeho tvorbě se setkávají náhodné doteky s geometrickými rastry. Sleduje a zaznamenává stíny větví stromů ve stejných časových intervalech, gestem vyjadřuje pohyb větví stromu ve větru. Zakresluje sněhové vločky dopadající na papír, kolísání hladiny řeky, rytmus pohybu hmyzu, zapisuje postupné opadávání lístků na větvičkách. Zabývá se také přístupem matematiků a filozofů k náhodě.