Zavři oči a bude to všechno jako na počátku světa, píše se v jedné z básní Václava Hraběte, jehož poezii se v roce 1979 Kamila Ženatá rozhodla ilustrovat pro svou diplomovou práci na pražské AVU. Od té doby prošla její tvorba dlouhým vývojem a mnoha podobami. Grafiku, které se zpočátku věnovala, poměrně záhy opustila a začala pracovat s kresbou, videoartem, velkoformátovou malbou, textem i koncepčně propracovanými a významově mnohovrstevnatými site-specific instalacemi.
Studium psychoanalytické psychoterapie a aktivní imaginace, vlastní arteterapeutická praxe, zájem o nevědomí a sny jako záznamy kolektivní a individuální paměti, to vše se postupně a trvale propisuje do její umělecké práce. Neměnnou konstantou tvorby Kamily Ženaté je neustálé hledání, touha po poznání, snaha přiblížit se tajemství lidské existence a porozumět uspořádání světa i tomu, co je skryté a co nás jako lidské bytosti přesahuje.
Ve velkoformátových abstraktních plátnech, která Kamila Ženatá vytvořila v průběhu posledních let a která představí její nová výstava, najdeme všechny tyto reference. Od kořenů ke hvězdám, od mikrokosmu k makrokosmu, od symboliky mycelia (podhoubí), které chápe jako všeprostupující vědomí mimo čas a prostor, přes malířskou interpretaci evolučních principů („od přesličky ke krokodýlovi“) až po prvopočátek vesmíru, Kamila Ženatá zve diváka k pomyslnému návratu k podstatě věcí. Tam, kde je všechno jako na počátku světa.