Všechno začalo 1. dubna 1899, kdy byla v
lese Březina u
Polné na
Vysočině nalezena zavražděná
devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová z nedaleké Věžničky. O brutálním činu se záhy začalo mluvit jako o židovské rituální vraždě a brzy se také našel viník:
Leopold Hilsner, mladík židovského původu a bohužel zároveň potížista poněkud mdlého rozumu. Paradoxně se právě on se stal nejproslulejší polenskou osobností.
Hisneriáda a profesor Masaryk
Justiční proces dlouho vyvolával bouřlivé antisemitské nálady a zapojil se do něj i budoucí
prezident T. G. Masaryk, který jej označil za "atentát na rozum a lidskost". Hilsner byl opakovaně odsouzen k trestu smrti, až v roce 1901 císař František Josef I. změnil jeho trest pouze na doživotí. Téměř osmnáct let si odseděl v
Praze ve
věznici na Pankráci, než ho v březnu 1918 omilostnil císař Karel I.
Muž s podlomeným zdravím žil potom pod jménem Heller ve
Velkém Meziříčí, v
Praze a ve
Vídni, kde roku 1928 v jednapadesáti letech zemřel. Pochován byl na vídeňském centrálním hřbitově a místo, kde bydlel, označuje od roku 2002 pamětní deska.
Do Polné přes Březinu
Ani na švadlenku Anežku Hrůzovou se nezapomnělo;
místo dávné vraždy na okraji lesa Březina u
silnice z Polné do Věžničky připomíná
pomníček s litinovým křížem. Do města je to odtud po silnici necelý kilometr, ale mnohem zajímavější a jen o pár set metrů delší cesta vede po zelené značce přes Březinu a poté po
naučné stezce Josefa Klementa po břehu
rybníka Peklo. Delší trasa obchází celý rybník, ta kratší zamíří přímo do města. Cestou si prohlédnete
kostel sv. Kateřiny s malým hřbitovem,
renesanční zámek a
městské muzeum. Od něj se nechte vést úzkými uličkami k bývalému
měšťanskému pivovaru, kde s rodiči několik let žil budoucí
spisovatel Bohumil Hrabal, a dál do bývalého
židovského ghetta a průchodem v
rabínském domě na Karlovo náměstí. Tady můžete navštívit synagogu, v níž sídlí
Regionální židovské muzeum s expozicemi o historii Židů v Polné a o příběhu Leopolda Hilsnera. Pořádají se tu také různé akce a výstavy, pro skupiny alespoň pěti osob muzeum nabízí prodlouženou prohlídkovou trasu k
symbolickému hrobu Anežky Hrůzové v Březině.
Z ghetta na náměstí
Z bývalé židovské čtvrtě je to na hlavní
Husovo náměstí v Polné skutečně jen pár desítek metrů, cestou ještě minete
restauraci a penzion u Hilsnera, kde se dají ochutnat
židovské pokrmy. V centru městečka vás přivítá
kuriózní kašna Hastrmanka z poloviny 18. století, vyrobená v dílně místních sochařských mistrů Morávků. Kamenná
hlava hastrmana je dílem učitele Ferdinanda Kubici z roku 1963.
Výlet do
Polné zakončete prohlídkou impozantního barokního
chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Největší ze čtyř polenských kostelů byl postaven na začátku 18. století podle plánů italského mistra Dominika de Angeli a patří k největším v Česku; je 63 metrů dlouhý, 26 metrů široký a 22 metrů vysoký, věž sahá do výšky 64 metrů. V prostorách nad klenbami, na ochozech a věži můžete navštívit
první církevní muzeum na
Vysočině i v Královéhradecké diecézi; k vidění jsou obrazy, plastiky, vzácné liturgické předměty, hudební nástroje, rakve z hrobky Žejdliců i
vybavený byt zvoníka.