Úvod > Výlety > Cesty poznání > Polnou po stopách Hilsneriády

Polnou po stopách Hilsneriády

Pro časopisy zaměřené na historii a nejrůznější tajemství je Polná dodnes vděčným cílem a jména Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera znají i ti, kteří tu nikdy nebyli. Pojďme se proto seznámit s městečkem na Vysočině podrobněji a podívat se na místa, která by vás mohla zajímat.
Všechno začalo 1. dubna 1899, kdy byla v lese Březina u Polné na Vysočině nalezena zavražděná devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová z nedaleké Věžničky. O brutálním činu se záhy začalo mluvit jako o židovské rituální vraždě a brzy se také našel viník: Leopold Hilsner, mladík židovského původu a bohužel zároveň potížista poněkud mdlého rozumu. Paradoxně se právě on se stal nejproslulejší polenskou osobností.
 

Hisneriáda a profesor Masaryk

Hrob Anežky HrůzovéJustiční proces dlouho vyvolával bouřlivé antisemitské nálady a zapojil se do něj i budoucí prezident T. G. Masaryk, který jej označil za "atentát na rozum a lidskost". Hilsner byl opakovaně odsouzen k trestu smrti, až v roce 1901 císař František Josef I. změnil jeho trest pouze na doživotí. Téměř osmnáct let si odseděl v Praze ve věznici na Pankráci, než ho v březnu 1918 omilostnil císař Karel I.

Muž s podlomeným zdravím žil potom pod jménem Heller ve Velkém Meziříčí, v Praze a ve Vídni, kde roku 1928 v jednapadesáti letech zemřel. Pochován byl na vídeňském centrálním hřbitově a místo, kde bydlel, označuje od roku 2002 pamětní deska.
 

Do Polné přes Březinu

PolnáAni na švadlenku Anežku Hrůzovou se nezapomnělo; místo dávné vraždy na okraji lesa Březina u silnice z Polné do Věžničky připomíná pomníček s litinovým křížem. Do města je to odtud po silnici necelý kilometr, ale mnohem zajímavější a jen o pár set metrů delší cesta vede po zelené značce přes Březinu a poté po naučné stezce Josefa Klementa po břehu rybníka Peklo. Delší trasa obchází celý rybník, ta kratší zamíří přímo do města. Cestou si prohlédnete kostel sv. Kateřiny s malým hřbitovem, renesanční zámek a městské muzeum. Od něj se nechte vést úzkými uličkami k bývalému měšťanskému pivovaru, kde s rodiči několik let žil budoucí spisovatel Bohumil Hrabal, a dál do bývalého židovského ghetta a průchodem v rabínském domě na Karlovo náměstí. Tady můžete navštívit synagogu, v níž sídlí Regionální židovské muzeum s expozicemi o historii Židů v Polné a o příběhu Leopolda Hilsnera. Pořádají se tu také různé akce a výstavy, pro skupiny alespoň pěti osob muzeum nabízí prodlouženou prohlídkovou trasu k symbolickému hrobu Anežky Hrůzové v Březině.
 

Z ghetta na náměstí

PolnáZ bývalé židovské čtvrtě je to na hlavní Husovo náměstí v Polné skutečně jen pár desítek metrů, cestou ještě minete restauraci a penzion u Hilsnera, kde se dají ochutnat židovské pokrmy. V centru městečka vás přivítá kuriózní kašna Hastrmanka z poloviny 18. století, vyrobená v dílně místních sochařských mistrů Morávků. Kamenná hlava hastrmana je dílem učitele Ferdinanda Kubici z roku 1963.

Výlet do Polné zakončete prohlídkou impozantního barokního chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Největší ze čtyř polenských kostelů byl postaven na začátku 18. století podle plánů italského mistra Dominika de Angeli a patří k největším v Česku; je 63 metrů dlouhý, 26 metrů široký a 22 metrů vysoký, věž sahá do výšky 64 metrů. V prostorách nad klenbami, na ochozech a věži můžete navštívit první církevní muzeum na Vysočině i v Královéhradecké diecézi; k vidění jsou obrazy, plastiky, vzácné liturgické předměty, hudební nástroje, rakve z hrobky Žejdliců i vybavený byt zvoníka.
Celý popis