Úvod > Výlety > Cesty krajinou > Kolem Schwarzenberského plavebního kanálu na nejvyšší horu Šumavy

Kolem Schwarzenberského plavebního kanálu na nejvyšší horu Šumavy

Schwarzenberský plavební kanál patří k Šumavě už víc než tři sta let. Je oblíbeným cílem pěších i cyklistických výletů, a to i pro rodiny s menšími dětmi – díky malému spádu totiž cesty podél něj vedou téměř po rovině. Zároveň však poznáte řadu krásných míst. Náš dlouhý výlet z Nového Údolí a dále šumavskou hřebenovkou lze však doporučit pouze trénovaným a odolným jedincům, kteří zvládnou ujít za den přes třicet kilometrů v horském terénu. Vzhledem k náročnému stoupání lesními cestami nelze v žádném případě výlet doporučit cyklistům.
Výlet začněte plánovat nad mapou, bude se vám hodit. Víc než padesát kilometrů dlouhý Schwarzenberský kanál, který od roku 1793 až do roku 1962 sloužil k plavení dřeva ze Šumavy, začíná v blízkosti státních hranic u bývalé Rosenauerovy nádrže nedaleko Nového Údolí v nadmořské výšce 916 m. Vede přes Jelení vrchy, kroutí se úbočím kopců nad Novou Pecí a poblíž Zvonkové opouští české území. Zhruba po devíti kilometrech se k nám ale vrací u hradu Vítkův Hrádek, aby vzápětí v sedle pod Růžovým vrchem v nadmořské výšce 790 m překonal rozvodí Černého a Severního moře a na svém konci vyústil do říčky Světlá.
 

Výlet od Nového Údolí přes Třístoličník a Plechý

TřístoličníkTento výlet se dá se doporučit jen zdatným pěším turistům, kterým nebude vadit denní porce téměř čtyřiceti kilometrů s převýšením několika set metrů. Na každý pád si v Novém Údolí prohlédněte malé železniční muzeumnejkratší mezinárodní železniční tratí na světě a také památník železné opony. Hned na začátku výletu vás čeká více než tři a půl kilometru dlouhá cesta do kopce k začátku plavebního kanálu u bývalé Rosenauerovy nádrže, dnes už bohužel s protrženou hrází, a pak další tři kilometry strmého stoupání, tentokrát však s převýšením téměř čtyři sta metrů. Po jejich zdolání máte to nejhorší za sebou a stanete na vrcholu Třístoličník (1 302 m). Dávná legenda vypráví, že právě tady, kde se setkávaly hranice Čech, Německa a Rakouska stávaly tři kamenné trůny, na nichž sedávala česká, německá a rakouská knížata, každý ve své vlastní zemi. Tomu odpovídá také německý název Dreisesselberg.

Plešné jezeroDnešní hranice tří států – České republiky, Německa a Rakouska – se stýkají jen kousek odtud, v místě pod Trojmeznou horou (1 321 m) zvaném Trojmezí. Vrcholek Trojmezné hory tvoří rozlehlý skalnatý labyrint s navazujícím žulovým kamenným mořem; z Třístoličníku sem přes Vysoký hřeben vede pohodlná turistická stezka. Odtud budete pokračovat přes Rakouskou louku, nejvýše položené rašeliniště na Šumavě na nejvyšší vrchol české strany Šumavy Plechý (1 378 m). Z vrcholové stezky plné nádherných výhledů odbočíte po žluté turistické značce a sestoupáte Jezerní stěnou ke Stifterově pomníku nad Plešným jezerem a dál až k jezeru po zážitkové stezce Duch pralesa. Od jezera se po zelené značce vrátíte ke Schwarzenberskému kanálu a podél něj dojdete po pohodlné cestě zpět k Rosenauerově nádrži a do Nového Údolí. Věčná škoda, že neumíme v batůžcích nosit složené bicykly, protože od Plešného jezera až do Nového Údolí byste si mohli dlouhé putování bez problémů zkrátit jízdou na kole!
 

Schwarzenberský kanál u Jeleních vrchů

Schwarzenbergský kanálPokud se na dlouhé putování Šumavou pěšky necítíte anebo cestujete s dětmi, můžete dojet až na Jelení vrchy, buď vlakem a autobusem s přesedáním na železniční stanici Nová Pec anebo autem. Ve staré fořtovně přímo u cesty lemující plavební kanál si prohlédnete zajímavou expozici, věnovanou jeho historii, a pak už se můžete vydat pěšky nebo na kolech přímo na průzkum v terénu.

Pár kroků odtud leží zřejmě nejatraktivnější místo Schwarzenberského kanálu, 419 metrů dlouhý tunel s ozdobnými portály, jímž kanál provrtává masiv Plešivce. Tunel je 2,6 m široký, 2,8 m vysoký a s výjimkou několika prvních metrů není přístupný. Dolní portál je u parkoviště na Jeleních vrších, k hornímu portálu vede modrá turistická značka. Můžete se také vydat alespoň na krátké putování po Medvědí stezce ke kameni, který připomíná zastřelení posledního šumavského medvěda, a když zdoláte přibližně čtyři kilometry a necelých dvě stě výškových metrů, dostanete se po značené stezce i k Plešnému jezeru a k jednomu z proslulých šumavských kamenných moří. Cílová odměna? Jednoduchá, zpátky na Jelení vrchy to bude už jenom z kopce nebo po rovině.
 

Starý a nový kanál a kaplička

Schwarzenberský kanálOd Nového Údolí přes Jelení vrchy až do Zvonkové lemuje kanál pohodlná a široká cesta, která přímo svádí k dlouhým výletům na kole. Pokud vás netlačí čas nebo děti, vydejte se z Jeleních vrchů po proudu kanálu alespoň pár kilometrů k místu, kde do plavebního kanálu ústí Jezerní potok. Jednoduchá Rosenauerova kaple připomíná, že právě tady končila první etapa stavby kanálu; hlavním zdrojem vody bylo právě Plešné jezero a voda, kterou z něj přiváděl Jezerní potok. Rosenauer se zhruba tisíci dělníky tuto část budoval v letech 1789-1793. Pod Třístoličník byl kanál prodloužen až po vytěžení lesů v okolí; nová část se stavěla až v letech 1821–1822. Některé části kanálu se přestaly užívat už koncem 19. století, ovšem například Želnavský smyk, který spojil kanál s Vltavou a vedl k železničnímu překladišti u Nové Pece, sloužil až do roku 1962.
Celý popis