Co vlastně je
via ferrata? Zajištěná cesta, zvaná též klettersteig, která obvykle vede nepřístupným terénem a po skalních stěnách, a je trvale vybavená jisticím ocelovým lanem, železnými stupy a dalšími pomůckami pro výstup. Není to vynález moderní doby,
nejstarší zajištěná cesta na Dachstein vznikla už v srpnu 1843, a to zásluhou
geologa a geografa Friedricha Simonyho (30. 11. 1813 Hrochův Týnec – 30. 7. 1896 Sankt Gallen, Rakousko).
Jeho otec byl vojenský lékař původem z Uher. Simony studoval na
gymnáziu v Mikulově, v
Trenčíně a ve
Znojmě se vyučil lékárníkem, ale nakonec se nechal inspirovat jedním ze svých učitelů,
botanikem Josephem Franzem Freiherrem von Jacquinem, a zapsal se ke studiu přírodních věd na
vídeňské univerzitě. V roce 1840 se Simony poprvé vydal na výzkumy do Alp, do oblasti Solné komory. Až na vrchol Dachsteinu poprvé vyšplhal
8. září 1842, jenže lezení po jeho skalních stěnách popsal jako
„docela ohavné“ a vyslovil přání, aby se našel
„přítel alpských oblastí“ a majitel značného bohatství, který by obětoval malou částku, aby hory zpřístupnil.
Nakonec se díla ujal sám, v Bad Ischlu začal vybírat peníze od bohatých lázeňských hostů a vše investoval do
první via ferraty. S prací mu pomáhal jeho osobní průvodce Wallner: společně zatloukali skoby a železné háky, vytesávali schůdky a stupačky, a budovali zábradlí. Nakonec přidali 150 metrů dlouhé silné lano – a
27. srpna 1843 byla první alpská ferrata dokončena. Simony ji samozřejmě okamžitě vyzkoušel a
16. září 1843 jako první přenocoval na vrcholu Hoher Dachstein (2995 m). Kvůli meteorologickým pozorováním se tu zdržel čtyři dny,
v lednu 1847 pak jako první dosáhl vrcholu při zimním výstupu.
Simony se proslavil nejenom díky první via ferratě, ale také několika prvovýstupy i jako průkopník horské a horolezecké fotografie. V roce 1851 byl jmenován
prvním profesorem geografie na vídeňské univerzitě, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1895. Vychoval celou řadu odborníků a při svém bádání navštívil také
Krkonoše, Tatry, Karavanky a další pohoří. Své dílo po řadě menších studií a monografií završil monumentální publikací
Das Dachsteingebiet, ein geographisches Charakterbild aus den österreichisches Nordalpen (Vídeň 1889–95), doplněnou rozsáhlým atlasem.
V roce 1862 se stal jedním ze zakladatelů
Rakouského alpského klubu, jedné z nejstarších horolezeckých organizací na světě, která nyní vlastní
Simonyho chatu / Simonyhütte, horskou chatu v nadmořské výšce 2205 metrů na úpatí Hoher Dachstein. Jejím předchůdcem byl
nouzový přístřešek známý jako Hotel Simony, samotná chata vznikla v letech 1876–1877.
Simonyhütte je důležitou základnou pro horolezce a jedním z výchozích bodů pro přechod ledovce Hallstätter. Jméno Friedricha Simonyho v Rakousku připomíná i několik dalších zeměpisných názvů, namátkou Simony-Scharte, Simonyschneide a Simonyspitzen.
Článek o Friedrichovi Simonym, zakladateli první via ferraty v Alpách, jeho přínosu pro geografii a alpinismus.
Via ferrata, známá také jako klettersteig, je zajištěná cesta vedoucí obvykle nepřístupným terénem a po skalních stěnách, vybavená jisticím ocelovým lanem, železnými stupy a dalšími pomůckami.
První via ferratu vytvořil Friedrich Simony, geograf a alpinista, v roce 1843 v Rakousku.
Friedrich Simony se zabýval také horolezeckou fotografií, prvovýstupy v Alpách a byl profesorem geografie na vídeňské univerzitě.
Simonyhütte slouží jako důležitá základna pro horolezce a je jedním z výchozích bodů pro přechod ledovce Hallstätter. Je pojmenována po Friedrichu Simonym.
Friedrich Simony vybudoval první zajištěnou cestu, via ferratu, na Dachstein v Alpách a financoval ji sbírkou peněz od bohatých lázeňských hostů.
V Rakousku je jméno Friedricha Simonyho připomínáno v geografických názvech jako Simony-Scharte, Simonyschneide a Simonyspitzen.
Friedrich Simony během svého bádání navštívil hory jako Krkonoše, Tatry a Karavanky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.