Nosorožci slaví svátek – přijeďte jim popřát do zoo!

Nosorožci patří k nejohroženějším zvířatům světa, a proto se české zoologické zahrady aktivně zapojují do jejich ochrany. Nejznámějším místem je Safari Park Dvůr Králové, kde chovají nosorožce černé a kde se v minulosti narodilo několik mláďat tohoto kriticky ohroženého druhu. Zahrada se také proslavila unikátním programem záchrany severního bílého nosorožce a přepravou zvířat do afrických rezervací. V Zoo Plzeň můžete navštívit jediný pár nosorožců indických v Česku. Na Moravě pak stojí za pozornost Zoo Zlín – Lešná, která má dlouhou tradici chovu nosorožců tuponosých. Výlet do některé z těchto zoo je nejen skvělým zážitkem, ale i příležitostí dozvědět se více o ochraně těchto fascinujících tvorů a přispět na jejich záchranu.
 

Zoo Plzeň: indičtí nosorožci Baabuu a Manjula

Zoo Plzeň je v rámci České republiky výjimečná – je to momentálně jediná zoo u nás, která u chová nosorožce indické. Obyvateli nosorožčího výběhu jsou samec Baabuu (nar. 4. listopadu 2004) a samice Manjula (přicestovala z Tierparku Berlin v roce 2010). První mládě nosorožce indického se v Plzni narodilo 5. února 2017 – jmenuje se Růženka-Shakti a její příběh zaujal veřejnost proto, že mládě mohli sledovat on-line díky webové kameře v pavilonu. Baabuu a Manjula mají důležitou roli – nejen jako jedinci, ale i jako součást genetického programu, který usiluje o zachování druhu. A v Plzni se jim daří skvěle – v červenci 2025 bylo potvrzeno, že samice Manjula čeká další mládě, které by se mělo narodit v říjnu 2026 (nosorožčí březost trvá 16 měsíců)! Plzeňská zoo navíc klade důraz nejen na prezentaci těchto zvířat, ale i na osvětové akce a podávání informací o aktuálním ohrožení nosorožců ve volné přírodě a o tom, jak může každý přispět k jejich ochraně. Nosorožci indičtí v Plzni jsou tedy nejen chloubou zoo, ale i symbolem naděje.
 

Safari Park Dvůr Králové: nosorožec černý a příběhy mláďat

Safari Park Dvůr Králové je jednou z nejvýznamnějších institucí v Evropě v chovu nosorožců černých, konkrétně východního poddruhu (Nosorožec černý východní). Od 70. let minulého století se tu narodily již desítky mláďat – aktuálně se uvádí, že Safari Park úspěšně odchoval 39 mláďat tohoto druhu. Jedním z dojemných příběhů je narození samičky Mihindi (přelom let 2022/2023) – její matka Molly rodila vůbec poprvé a porod trval hodinu. Malá Mihiindi vážila při narození pouhých 28 kg, a přesto díky péči chovatelů dobře prospívá. Velký úspěch Safari Parku je i porod tří mláďat nosorožce dvourohého východního za jediný rok – v roce 2023 se narodilo mládě jménem Magashi, což je pro chov těchto kriticky ohrožených zvířat skutečné vítězství. Park se rovněž zapojuje do reintrodukčních a ochranářských projektů — pořádá importy zvířat z Evropy do nové domoviny v Africe a dlouhodobě africké rezervace podporuje.

Zoo Zlín: nosorožec tuponosý jižní a nový výběh Karibuni

Zoo Zlín – Lešná má dlouhou tradici chovu nosorožců tuponosých jižních (známí také jako "bílí nosorožci") – první nosorožci tohoto druhu se ve Zlíně objevili už v roce 1979. Jednalo se o ikonický pár nosorožců Joe a Zuzana, kteří se stali výraznou součástí zlínské zoo a prožili zde dlouhý život, bohužel však bez potomků. V roce 2006 zahrada získala dvě samice Zantu a Nayu, v roce 2012 pak samce Kashku. Zoo Lešná je významná i tím, že zvířata nejen vystavuje, ale i dlouhodobě vzdělává veřejnost – ochranou druhu se zabývá nejen interně, ale i finanční podporou organizace Save the Rhino International. Výzvou zůstává úspěšné pokračování chovu – v listopadu 2024 došlo ke smutné události, když krátce po narození bohužel mládě uhynulo, což připomíná, že péče o nosorožce je náročná, a že i u zkušených zoo nelze všechno předvídat.

Zdá se ale, že se v Zoo Zlín nosorožcům blýská na lepší časy – do budoucna zoo připravuje pro nosorožce moderní chovné zařízení v nové části zoo – Karibuni. Nový domov zde najdou nejen nosorožci, ale i žirafy. Budova se bude nacházet v těsné blízkosti chovného zařízení pro slony a provozně se tyto objekty propojí. Na vnitřní expozici naváže rozlehlý venkovní výběh o ploše 1 500 m². Z této plochy pak navíc bude možné zvířata vypustit do dalšího travnatého výběhu s rozlohou 1,2 ha.
 

Nosorožci a boj o jejich rohovinu

I když byl mezinárodní obchod s rohy nosorožců zakázán na základě úmluvy CITES již v roce 1977, za posledních deset let bylo přesto pytláky ve volné přírodě zabito více než 8 000 zvířat. Jedna z nejvíce ohrožených populací se nachází v oblasti Jižní Afriky. I přes veškeré ochranářské snahy zde bylo v roce 2024 zabito 420 jedinců. Hlavním důvodem, proč jsou nosorožci i v 21. století stále loveni, je víra v to, že prášek z jejich rohů má léčivé účinky. Největší poptávka po rozích nosorožců je v asijských zemích. V Číně se rohovina využívá v tradiční medicíně. Ve Vietnamu se zase rohy staly symbolem společenského statusu – demonstrují úspěch a bohatství toho, kdo jej vlastní.

V roce 2014 na protest proti pytlačení spálila Zoologická zahrada ve Dvoře Králové, jako první zoologická zahrada na světě, více než půl metráku nosorožčích rohů. V roce 2017 akci zopakovala a pod dohledem Celní správy ČR spálila přibližně 20 kg rohoviny spolu s několika kusy slonoviny. Materiál nashromáždila z uhynulých zvířat a z jedinců, kterým byly rohy zkráceny z bezpečnostních důvodů. Přestože bylo vědecky prokázáno, že rohovina z nosorožců nemá léčebné účinky, lidé této pověře stále věří. Peníze z nelegálního obchodu se zvířaty navíc putují kriminálním gangům a teroristickým skupinám po celém světě, které financují pytláky, zabíjejí strážce parků a ohrožují tamní obyvatele. Celý proces také podporuje nárůst korupce v afrických oblastech, ale i v konzumentských a tranzitních zemích.