Expozice na zámku ve Ctěnicích představuje společenský fenomén profesního sdružování řemeslníků do skupin tzv. pořádků. Termín pořádek, užívaný u nás v novověku, vyjadřoval jistotu, kterou řemeslníci díky síle svého sdružení měli, a zároveň dával najevo, že vše se děje v souladu s určitými pravidly. Totéž znamenalo i staroněmecké slovo cech, kterým řemeslnická sdružení označují historici od konce 19. století.
Cechy, jako nástroj moci
Rozvoj pořádků, nebo-li cechů souvisí se vznikem měst. U nás je možné ho vysledovat do 13. století. Řemeslníci byli hlavními obyvateli vznikajících měst. Tím, že se sdružovali, přispívali ke kultivaci celého prostředí. Dohlíželi na kvalitu výroby, sdíleli zkušenosti, podíleli se na ochraně slabších členů, společně se účastnili církevních obřadů a také mohli lépe prosazovat své zájmy vůči státní moci.
Každý cech vlastnil předměty, bez kterých by nemohl existovat. Cechovní pokladny, v nichž se uchovávaly cenné listiny a privilegia a poplatky za členství, nebo pokuty, z nichž se v případě nutnosti rozdělovaly almužny potřebným členům cechů. Korouhve s cechovními znaky, které členové nosili při slavnostních průvodech městem. Ferule, jež byly cechovním žezlem. Tyto předměty byly odznaky moci cechů, a zároveň jsou důkazem nesmírné hrdosti na vlastní řemesla.
Co představuje nová expozice na zámku Ctěnice?
Na výstavě uvidíte světově unikátní předměty, jako je například torzo slavnostní korouhve pražského cechu řezníků, které dosahuje výšky téměř 3 metry a šířky 2 metry. Samotná korouhev dosahovala velikosti nejméně 5 x 3 metry. Dochovaná část zachycuje portrét císaře Karla VI. vymalovaný jeho dvorním malířem Johannem Gottfriedem Auerbachem, na druhé straně je figura lva s datací 1730. Jedná se o jeden z mála obrazů tohoto umělce dochovaný v našich sbírkách, který byl objeven až v souvislosti s přípravou této expozice.
Dále zde najdete řadu náročně zdobených pokladen, z nichž některé jsou instalovány otevřené. Díky tomu lze proniknout do tajemství tajných zásuvek, které truhly často mívaly. Obdivovat můžete i slavnostní cínové nádobí zdobené rytinami cechovních znaků. Představeny jsou unikátní mistrovské práce, které vytvářel tovaryš, když se chtěl stát mistrem. Tou nejpozoruhodnější je mistrovská práce pasíře Isaaca ze Starého Města Pražského z roku 1820, která představuje poslední večeři Páně.
Více než 200 předmětů připomíná cechy od středověku po současnost
Řada předmětů ještě nikdy nebyla vystavovaná a před prezentací musela projít náročnými zásahy konzervátorů a restaurátorů. Z celkového počtu více jak 600 kusů si v expozici prohlédnete více než 200 nejzajímavějších předmětů cechovní kolekce ze sbírek Muzea hlavního města Prahy, doplněné o unikátní kousky ze sbírek Národního muzea a Moravské galerie v Brně.
Expozice představuje fenomén profesního sdružování až do současnosti – pořádky nebo cechy nejsou záležitostí minulosti, ale ve formě asociací či svazů existují i dnes a stejně jako v minulosti významnou měrou přispívají k rozvoji svých oborů a tím celé naší společnosti.