Úvod > Aktuality > V Českém muzeu hudby se našla unikátní skladba, kterou složil Mozart se Salierim
V Českém muzeu hudby se našla unikátní skladba, kterou složil Mozart se Salierim
"> "> ">
Kultura

V Českém muzeu hudby se našla unikátní skladba, kterou složil Mozart se Salierim

  • Vydáno27. února 2016
Žádní rivalové, ale kolegové, kteří spolupracovali nejen vzájemně, ale i s dalšími muzikanty. To potvrdil unikátní světový objev v Českém muzeu hudby. Skladba, kterou roku 1785 zkomponovali oba slavní skladatelé spolu s Italem Cornettim, byla pokládaná za ztracenou, i když byla roky veřejně přístupná.
housle.jpgSkladbu potvrzující nikoli rivalitu, ale spolupráci obou slavných hudebních skladatelů objevil v Českém muzeu hudby v Praze německý muzikolog Timo Jouko Herrmann. Odborníci o díle věděli, považovali ho však za ztracené. Skladba se jmenuje Per la ricuperata salute di Ophelia a spolu s Mozartem a Salierim na ni pracoval ještě skladatel, o němž odborníci vědí jen to, že se jmenoval Cornetti.

Notový zápis skladby byl veřejně přístupný, jen se nevědělo, že je to právě ona pohřešovaná skladba, na které se podílel Mozart se Salierim. Každý z autorů složil dvě sloky, každá měla trochu jiný styl.

MozartMozart psal víc ve stylu pochodu, Salieriho část má podle badatele venkovský nádech. Skladba vznikla v roce 1785 u příležitosti uzdravení oblíbené anglické zpěvačky Nancy Storaceové působící toho času ve Vídni, která byla ceněnou interpretkou Salieriho a Mozartova díla. Libreto ke skladbě složil Lorenzo da Ponte, autor libreta k Mozartově zřejmě nejslavnější opeře Don Giovanni. Báseň vypráví příběh o zpěvaččině několikaměsíční hlasové indispozici.

Libreto se dostalo do sbírek Národního muzea v 50. letech 20. století jako konfiskát, zpracováno bylo poprvé v roce 1976. Skladba tedy byla zapsaná ve sbírkách Českého muzea hudby, ale nepodařilo se ji správně identifikovat, protože podpisy byly zašifrovány.
České muzeum hudby

České muzeum hudby

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Národní muzeum – historická budova Národního muzea

Národní muzeum – historická budova Národního muzea

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.