V programu vystoupí tanečnice, divadelníci, šermíři, jsou připravené komentované prohlídky i s variantou pro děti, otevření je obohaceno ukázkami řemesel a bohatým občerstvením.
Využijte poslední příležitosti vidět zámecké sklepení, kostel, kapli, vojenskou basu, zámeckou zahradu, místnosti, které pamatují slavné osobnosti.
Zámek, známý mimo jiné díky románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni.
Na špatném stavu zámku, který se v posledních letech postupně opravoval, se podepsala armáda. Po roce 1939 byli v zámku nejdříve němečtí, pak čeští vojáci, za jejich pobytu památka značně chátrala. Zbyly jen pozůstatky kdysi honosných interiérů v některých pokojích – dřevěné obložení, kazetový strop či krb z červeného mramoru.
Zámek je znám širší veřejnosti zejména jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského. Ten objevil v roce 1817 zámecký úředník (tzv. důchodní) Josef Kovář. Rukopis, obsahující Libušin soud, významně pozitivně ovlivnil myšlení národa v období označovaném jako Národní obrození. O jeho původu a pravosti se dodnes vedou spory.
Do širokého povědomí veřejnosti se zámek dostal i díky románu Miloslava Švandrlíka „Černí baroni“, podle kterého byl natočen stejnojmenný film. Působení jednotek tzv. Technických praporů v první polovině 50. let na zámku nebylo však ve skutečnosti zdaleka tak úsměvné.
Historie zámku a hradu v jednom, ať již má svoje tajemství, magii i humor spojenou s jakýmkoli stoletím, si zaslouží být prezentována veřejnosti mnohem častěji. Zámek zažil po revoluci, kdy byl navrácen do majetku obce Klášter, několik víkendových otevření. Akce vždy proběhly s mimořádnou návštěvností, což svědčí o zájmu a pozornosti, kterou právem charismatická dominanta kraje přitahuje.