Přijeďte na Český Šternberk zažít neobyčejné zážitky ve společnosti filmů noir

Hollywood – stejně jako celé Spojené státy americké – byl vždy z velké části tvořen imigranty a jejich potomky. Češi, respektive Čechoslováci, v Hollywoodu nikdy nevytvořili tak mohutnou filmovou kolonii jako například anglicky, německy, francouzsky či španělsky mluvící emigranti, takže mnohdy museli spíše než na rozvětvené profesní a osobní vazby spoléhat sami na sebe. Přesto se několika z nich podařilo podstatným způsobem prosadit. Podařilo se to například Hugo Haasovi a Jiřímu Voskovcovi, kteří patřili k předním divadelním a filmovým hvězdám meziválečného období v Československu a v USA pro sebe dokázali vydobýt místo jako charakterní herci. Haas se dokonce odvážil k založení vlastní nezávislé produkční společnosti, pro kterou režíroval dvanáct nízkorozpočtových filmů. Jiřího Voskovce budou moci návštěvníci Noir Film Festivalu vidět v legendárním soudním dramatu Sidneyho Lumeta Dvanáct rozhněvaných mužů (1957), zatímco Hugo Haas bude představen ve čtyřnásobné úloze jako producent, scenárista, režisér a herec v jeho americkém autorském debutu Hlídač č. 47 (1951).
 
Na Českém Šternberku bude také promítáno existenciální drama Žárlivost (1945) režírované Gustavem Machatým, pro něhož se jednalo o ojedinělou samostatnou režii, neboť v Hollywoodu obvykle působil na méně výsadních pozicích. Festival rovněž nabídne příležitost seznámit se s pozoruhodnou kariérou herečky Florence Marly (rodným jménem Hana Smékalová), jejíž cesta vedla z Československa přes Francii až po Hollywood. Tam se mimo jiné objevila ve filmu Tokyo Joe (1949) po boku Humphreyho Bogarta. Pětičlenný výběr v sekci Češi v Hollywoodu uzavírá skrytá neo-noirová perla v režii Ivana Passera Cutterova cesta (1981).
 

V tradiční sekci představující vybrané československé filmové a televizní tituly s noirovými aspekty se můžete těšit na dobově poplatný dobrodružně-psychologický snímek Karla Kachyni Král Šumavy (1959), v němž nováček v řadách pohraniční stráže pátrá v záludných šumavských hvozdech pátrá po tajemném pašerákovi. Protipohled v podobě minisérie Davida Ondříčka nabídne Film Noir v sekci Zvláštní uvedení. Režisér Milan Vošmik, proslulý dětskými a rodinnými filmy s krimi zápletkou, ve Zlém pondělí (1960) zachycuje vyrovnávání se tří devítiletých chlapců s tíhou svědomí poté, co se jejich spolužákovi stala tragická nehoda. Psychologické drama ze slovenského soudního prostředí spojené s případem znásilnění a vraždy dívky nabízí Případ pro obhájce (1964) Martina Hollého ml., jehož temnou Baladu o sedmi oběšených uvedli pořadatelé v loňském roce. Celovečerní debut režisérky Drahomíry Vihanové Zabitá neděle (1969) o jednom dni v životě poručíka Arnošta disponuje atmosférou úzkosti, kterou zesiluje vědomí, že film vstoupil do distribuce až o více než 20 let později a režisérce byla znemožněna práce v hraném filmu. Sekci uzavírá televizní Konfrontace (1971) Jiřího Sequense st., adaptace románu Zelenooká stvůra Patricka Quentina, ve které protagonista musí sám pátrat po vrahovi, aby ze sebe sňal podezření.

V rámci Zvláštního uvedení bude na festivalu promítnuta Polnočná omša (1962), skličující drama tematizující dramatické události na Slovensku v období po násilném potlačení národního povstání v roce 1944, které natočil Jiří Krejčík na základě stejnojmenné divadelní hry Petera Karvaše. Při té příležitosti bude na Českém Šternberku pokřtěno DVD s filmem, které NFF vydá ve spolupráci se společností Magic Box.
 

V rámci tradičního programového exkurzu do neamerických podob filmu se letos podíváme do Argentiny, kde se společensko-politicky bouřlivé období mezi lety 1946 a 1955 během prezidentského úřadování generála Juana Dominga Peróna, sympatizanta italského fašismu, signifikantně promítlo do tvorby řady tamních filmařů. K vidění bude remake Langova Vraha mezi námi (1931), který pod názvem Černý upír (1953) natočil v Argentině uznávaný režisér uruguayského původu Román Viñoly Barreto. Od něj NFF uvede i vizuálně poutavý noir Bestie musí zemřít (1952) pojednávající o spisovateli kriminálních příběhů posedlém pomstou. S hlavní programovou sekcí letošního ročníku – novinářským noirem – bude konvenovat snímek Hořké stonky (1956) v režii Fernanda Ayaly o proradném novináři profitujícím na slepé důvěře ostatních. Výběr uzavře společensky angažovaná adaptace románu Afroameričana Richarda Wrighta Syn černého lidu (1951), která kvůli ostré konfrontaci černošské a bělošské komunity v USA ve své době logicky nemohla vzniknout v Hollywoodu a kterou tak s Wrightem v hlavní roli v argentinském exilu natočil francouzský režisér Pierre Chenal. 
 

Že v noirových filmech své pevné místo mají nejen zločinci a detektivové, ale i postavy novinářů, ukáže hlavní programová sekce příznačně nazvaná Novinářský noir. Jakožto protagonistům, jejichž žurnalistická práce je důležitou součástí zápletky a posunuje děj kupředu, se novinářům dostalo největšího prostoru na přelomu 40. a 50. let –– v době, kdy se pod vlivem válečných filmových týdeníků ve filmu noir implementovala dokumentární stylizace a drsné příběhy soukromých detektivů, často vycházející z románové fikce, nahrazovaly právě postavy novinářů (či policistů). Noir Deadline – U.S.A. (1952) představí Humhpreyho Bogarta jako šéfredaktora, který se všemi silami pokouší zamezit prodeji svého deníku do rukou magnáta. Další noirová ikona, Alan Ladd, ztělesnil reportéra v Chicagské uzávěrce (1949), která je příběhovou variací slavného noiru Laura (1944) a ikonického Občana Kanea (1941). Senzacechtiví novináři-oportunisté se dostanou ke slovu v noirech Eso v rukávu (1951) s nezapomenutelným Kirkem Douglasem v životní roli a Vydírání (1950) v hlavní roli s Howardem Duffem. O bulvárních taktikách a vnitřních pnutích v novinové redakci bude pojednávat film Bulvární plátek (1952).

 

Na letošním Noir Film Festivalu převezme výroční cenu za přínos "černým" filmům, takzvané Noirové oko, režisér Hynek Bočan. Cenu obdrží v pátek 25. srpna na hradním nádvoří z rukou herečky Ivany Chýlkové. Režisér a scenárista, který se narodil 29. dubna 1938, proslul řadou celovečerních filmů a seriálů. Zvláštní a velmi oceňovanou kapitolou jeho tvorby je spolupráce s bývalým politickým vězněm, spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským. Z jejich společné dílny pochází například film Bumerang nebo seriál Zdivočelá země, které realisticky dokumentují zrůdnost komunistického režimu.

Ze zahraničí dorazí italský režisér a festivalový kurátor Giuseppe Boccassini, v Německu působící italský filmař, jehož díla jsou pravidelně uváděna na filmových přehlídkách a výstavách po celém světě. Na hradě osobně uvede projekci celovečerního experimentu Ragtag. Na festivalu bude také Loren David Marsh a společně s ním herec Alpha Omer Cissé. Na hrad dorazí i Walter Haussner, režisér krátkého amerického neo-noiru Postradatelní inspirovaného ranou povídkou Evana Huntera.