Rušno bylo v restauraci i v zimě, protože vedení Českého akciového pivovaru povolilo Sokolům, aby si vedle kuželníku zřídili veřejné kluziště.
Pivovar se stal po Besedě druhým
významným centrem českého národního života ve městě. V pivovarské zahradě se počínaje rokem 1896 konaly srazy a slavnosti českých spolků jako například Matice školské, Sokola, Obce baráčníků a jiných, které značně přispívaly k rozvoji národního uvědomění i společenského života českého obyvatelstva. Největší oblibě se těšily tzv.
Matiční slavnosti, které byly od roku 1899 pořádány každoročně, zpravidla poslední neděli v červnu. Šestnáctá, a zároveň poslední Matiční slavnost, neměla šťastný konec. Byla
přerušena v důsledku sarajevského atentátu a Rakousko-Uhersko stanulo na prahu první světové války.
Tradice pivovarských restaurací pokračuje bez přerušení dodnes
V prostorách, kde fungovala první pivovarská restaurace, je dnes „
Společenský sál pana sládka“ pro 80 osob. V něm se pořádají bankety, svatební hostiny nebo firemní školení. Původní vchod z Pražské třídy je dnes již zazděný.
Od 60. let byla pivovarská restaurace přemístěna
do nové budovy v ulici Karolíny Světlé. Pivnice „Formanka“ v prvním patře patřila v 70. a 80. letech minulého století mezi nejpopulárnější českobudějovické restaurace. V roce 1981 se šéfkuchařem „
Formanky“ stal pan Milan Bláha. Když byla dne 24. ledna 1996 – bezmála po sto letech – pro veřejnost otevřena
dnešní Pivnice Budvar, pan Bláha se v ní stal šéfkuchařem a na této pozici pracuje dodnes.
Pivnice Budvar nabízí širokou nabídku jídel tradiční české kuchyně a perfektní obsluhu. Vyhlášená jsou zvláště
vepřová kolena, svíčková a budvarský guláš se špekovým knedlíkem. V turistické sezóně bývá v době obědů a večeří beznadějně obsazena. Lidé často využívají Pivnici Budvar k uspořádání rodinných
oslav nebo podnikových
večírků.