V
pivovaru Gambrinus se lidé dozvědí více o jeho historii i vaření piva, nahlédnou do
původních i současných výrobních prostor a samozřejmě ochutnají, co se zde právě navařilo. Zajímavá je senzorická prezentace surovin, při které si návštěvníci mohou
zblízka prohlédnout, očichat, a dokonce i ochutnat skutečné ingredience, se kterými Gambrinus pracuje. Ojedinělá degustace probíhá také v ležáckých sklepích, kde pivo teprve zraje.
Oblíbenou součástí návštěvy je
škola čepování spojená se závěrečnou degustací nepasterizovaných a nefiltrovaných piv Gambrinus. Během té se návštěvníci setkávají se zkušenými pivovarníky v jejich domácím prostředí a odnášejí si tak autentické zážitky. Mezi výčepními můžete potkat například
služebně nejstaršího sládka Gambrinusu Zdeňka Poláka, který v pivovaru pracuje přes 40 let. Na závěr je pro každého návštěvníka připravena láhev čerstvě stočeného nefiltrovaného ležáku jako dárek.
Návrat k vaření piva po bombardování Plzně
Jeden z pohnutých příběhů, na které se při exkurzi v Gambrinusu určitě dostane, je ten o návratu k výrobě piva po bombardování Plzně. Před 72 lety,
na samém konci 2. světové války, byl pivovar
fatálně poničen a musel přestat vařit. Brzy ráno 17. dubna roku 1945 dopadly z letadel spojeneckých vojsk na
Plzeň stovky bomb. Původním
cílem byly Škodovy závody, které byly
součástí nacistické výroby. Na pivovar Gambrinus dopadlo více než
80 bomb různé velikosti, čímž byly výrobní budovy téměř zničeny. Trvalo celý rok, než se opět mohlo začít vařit.
S poválečnými opravami je spojeno jméno Františka Hlaváčka, ikony českého pivovarnictví. Tehdejšímu řediteli pivovaru dalo dost práce, aby zodpovědné autority přesvědčil, že
obnova areálu má cenu, neboť pivovar
Gambrinus je důležitá součást národního hospodářství. Jeho odhodlání, hrdost a odpovědnost se otiskly do charakteru poválečného Gambrinusu a zůstávají v něm dodnes.