Přijďte se podívat do
Valašského muzea v Rožnově, jak se staví
tradiční májka. Akce vypukne
1. května 2025 ve
14:00 hodin v Dřevěném městečku. Hrát, tančit i stavět máj bude
Valašský soubor písní a tanců Radhošť z
Rožnova pod Radhoštěm. Přijďte se pobavit a nezapomeňte se svými milými vyhledat v areálech muzea poslední rozkvetlé třešně. Podle lidového zvyku totiž musí být každá žena na 1. máje políbená pod rozkvetlou třešní, aby do roka neuschla.
V 19. a počátku 20. století ožíval 1. máj tancem a hudbou. Téměř v každém městě či obci se při lidové veselici stavěly vysoké máje. Tyto
obecní máje připravovala všechna mládež v
předvečer svátku svatých Filipa a Jakuba, který dříve v kalendáři připadal právě na 1. května. Při májové zábavě byl na odkorněný kmen stromu připevněn ozdobený zelený vršek smrku nebo borovice. Celý máj pak byl
slavnostně vztyčen na návsi, kde měl
stát až do svatodušních svátků. Vedle společných májů stavěli mládenci malé máje s pentlemi svým milým, nejčastěji pod okna do zahrad. Jestliže se o jednu dívku zajímalo hochů vícero, vzájemně si májky vyvraceli.
Stavění májek, podobně jako předchozí pálení ohňů (pálení čarodějnic) náleží k
dávným tradicím předkřesťanského světa. Jejich význam lze s největší pravděpodobností spatřovat v skryté symbolice jara – znamení
růstu, plodnosti, snad i také
daru či oběti na usmířenou. Ač mnoho magických složek již vymizelo, nadále se májové pořádají zejména při "kácení mája". V řadě vesnic se dochovalo obřadní používání
masek. O svatodušním víkendu přicházejí
drvaři, bídně oděni, s dřevěnou sekyrou a pilou, doprovázeni robečkou s
bečičkou kořalky, která je cestou častuje, a
hajným s dřevěnou flintou a žilou, jenž morisuje nezvedenou chasu kolem.