Gustav Klimt (1862–1918) a
Egon Schiele (1890–1918), jejichž výročí úmrtí inspirovalo
vznik nové expozice Národní galerie v Praze, jsou klasiky středoevropské moderny a jejich odkaz je dnes již kultovní. Vztah mezi Klimtem a o generaci mladším Schielem byl
vztahem uměleckého následovnictví, ale i vzájemného ovlivnění. Tvorba obou umělců zároveň překlenula různorodé polohy dobového umění mezi symbolismem a expresionismem. S jejich úmrtím v posledním roce války
skončila i závěrečná epocha rakouské monarchie, v jejíž kultuře se propojovala tradice 19. století s moderními proudy.
Komorní expozice Konec zlatých časů představí Klimtova významná díla z našich sbírek. Obraz
Vodní zámek, zakoupený v roce 1910, a mimořádnou akvizici z roku 1914 –
obraz Panna, jež zkoumá vztah krásy a pomíjivosti, mládí a smrtelnosti. Uvedeny budou také Klimtovy kresby z ranějších i pozdějších období. Některé vznikaly jako
přípravné studie ke slavným Klimtovým obrazům – např. k Polibku a Nevěstě.
Národní galerie představí také zásadní díla
Egona Schieleho ze svých sbírek. Prvními zakoupenými díly byly v roce 1930
Těhotná žena a smrt nebo kresba
Sedící žena s pokrčenými koleny (Edith, 1917). Portrét Edith patří k vůbec nejoblíběnějším dílům ze sbírek Národní galerie. Protože se ale jedná o kresbu, může být dílo vystavováno vždy jen po omezenou dobu. Od 24. dubna do 15. července tak budou mít návštěvníci Veletržního paláce opět tuto jedinečnou příležitost. K vidění bude i výjimečné dílo
Zátiší s květinami z roku 1911,
jediné Schieleho známé květinové zátiší nebo jeden z prvních „portrétů“
Českého Krumlova, které následně tvoří zásadní část umělcova díla.
Kokoschka, Orlik, Kubin a další
Expozice Konec zlatých časů zpřístupní také práce dalších představitelů vídeňské moderny. Ve Sbírce grafiky a kresby
Národní galerie je bohatě zastoupen
Emil Orlik, který zachytil slavné osobnosti tehdejší umělecké scény, či
Josef Hoffmann, který bude na výstavěn představen studiemi klíčových staveb jako je Palác Stoclet v Bruselu či vila Skywa-Primavesi ve Vídni.
Na výstavě jsou uvedeny
dvě unikátní rané barevné kresby Alfreda Kubina –
Zesměšňující výjev (1903) a
Obří kuřata (1905). Vedle dvou ornamentálních studií Carla Otto Czeschky vystaví Národní galerie také soubor pozoruhodných
figurálních kreseb, které ukazují na vliv Gustava Klimta. Z díla Oskara
Kokoschky budou mimo jiné vystaveny umělcovy ilustrace knih a malba z raného období Kokoschkovy tvorby,
Básník Albert Ehrenstein (1914).