Během rekonstrukce
kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi byl 21. listopadu 1910 objeven zazděný výklenek v severní stěně věže. V něm byly uloženy
kosterní ostatky, větší zlomek keramiky, rozpadlá látka a snad dvě šindelové dřevěné destičky. Rozhořela se prakticky okamžitě živá diskuze o tom, zda se může jednat o
ostatky Jana Žižky. První antropologický posudek vypracoval zakladatel české antropologie Jindřich Matiegka, ale jeho posudek nebyl dalšími odborníky akceptován. Zásadně přispěl k otázce
ztotožnění kalvy (lebeční klenba) s osobností
Jana Žižky přední český
antropolog Emanuel Vlček, který provedl nový antropologicko lékařský průzkum čáslavského objevu. Profesor Vlček se na základě výsledků svého zkoumání a ztotožněním s historickými událostmi přiklonil k názoru, že se v případě čáslavské kalvy jedná o
autentický pozůstatek Jana Žižky. Nejnovější výzkum, který zatím nebyl publikován v odborném tisku, provedl Ústav jaderné fyziky AV ČR.
Radiouhlíkovou metodou datování bylo zjištěno, že sledovaný jedinec (čáslavská kalva) mohl zemřít kolem roku 1424, tedy ve stejné době, jako
Jan Žižka z
Trocnova.
Žižkův obličej poskládala forenzní rekonstrukce lebky
Při práci s kosterním materiálem, který je připisován slavnému vojevůdci z
Trocnova, bylo využito
nejnovějšího postupu forenzní rekonstrukce podle lebky, nazvaného „strukturální aproximace“. Metoda vznikla při studiu a pokusu o přiblížení tváře
sv. Ludmily. Je založena na statistické
analýze tomografických skenů živých lidí a
digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě. Metrické závislosti v obličejové části lidské lebky a také mezi kostí a měkkými tkáněmi člověka, definované právě strukturální aproximací, dnes využívají
specialisté v kriminalistice i v medicíně. To, co bylo definováno při studiu kostí
sv. Ludmily, tzv. olomouckých Přemyslovců a nyní i
Jana Žižky dnes pomáhá živým pacientům na operačních sálech nemocnic po celém světě.
Forenzní zkoumání a aproximace obličeje podle kosterního materiálu z
Čáslavi proběhlo díky počítačovému programu OrtogOnBlender, který je od dubna 2024 zdarma (Open Source software) a s plnou českou podporou
dostupný všem zájemcům o 3D dokumentaci i lékařům v ČR.
Tvář vědecká vesrus umělecká
Výsledné přiblížení tváře je prezentováno ve dvou variantách. V prvním případě jde o plně
objektivní vyobrazení podle forenzních vědeckých postupů bez drobných obličejových detailů, o nichž nic konkrétního nevíme. Proto je jen v šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů i vousů. Druhý přístup již ukazuje
plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů (jako je barva očí, barva vlasů, účes apod.). Tato poslední etapa rekonstrukce obličejů je již z velké části uměleckým vkladem. Z výzkumu ani z písemných pramenů nemáme totiž žádné informace o barvě očí, barvě vlasů, délce vlasů, účesu a přesném odstínu pleti. Tyto spekulativní doplňky vzešly z
mezioborové diskuze všech zainteresovaných odborníků (antropologů, archeologů a historiků).
Jan Žižka z Trocnova zemřel 11. října 1424.
Čáslavská kalva je část lebky, která je pokládána za autentický ostatek Jana Žižky z Trocnova. Má význam pro historické a antropologické studie.
Obličej Jana Žižky byl rekonstruován pomocí forenzní rekonstrukce lebky, založené na strukturální aproximaci a statistické analýze tomografických skenů.
Důkazy zahrnují radiouhlíkovou metodu datování, která určila, že sledovaný jedinec mohl zemřít kolem roku 1424, a také antropologicko lékařský průzkum profesora Emanuela Vlčka.
V kostele byly objeveny kosterní ostatky považované za možné ostatky Jana Žižky, keramika, rozpadlá látka a dřevěné destičky.
V rámci tohoto projektu se konají edukační dílny a přednáškový cyklus v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.
První prezentace je plně objektivní a zahrnuje zobrazování obličeje bez šedošedých, detailných informací. Druhá prezentace je barevnější a doplněná o spekulativní detaily, spracované z interdisciplinární diskuze mezi odborníky.
Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi s vyhlídkovou věží je jedním z významných míst, kde byly nalezeny možné ostatky Jana Žižky.
Návštěvníci mohou zažít edukační dílny, přednáškový cyklus, prohlídku kostela sv. Petra a Pavla a speciální výstavu k 600. výročí jeho úmrtí.
Husitské vojenské taktiky inspirovaly vývojáře videohry Age of Empires 2, kde byly české reálie zahrnuty ve hře a Jan Žižka se objevuje jako postava ve hře.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.