Zámek Třebíč

Klášter v Třebíči založili benediktýni roku 1101. V letech 1240 až 1260 byl původní klášter přestavěn v pozdně románském a raně gotickém slohu v mohutnou pevnost. Z této stavby je zachována bazilika sv. Prokopa se zajímavým závěrem s rozetovými okny a sloupkovým portálem ukrytým v zaklenuté předsíni, dále část sklepních prostor a obvodního zdiva dnešního vlastního zámku a několik věží pojatých nyní do budov předzámčí a ohradní zdi na jižní a východní straně areálu. Ve 14. století poznamenaly celou oblast bratrovražedné boje mezi markrabaty Prokopem a Joštem. Poté se panství ocitalo v různých rukou, význačnější zásah způsobili až Pernštejnové, kteří nechali zbořit část opevnění.
 
Roku 1525 nechali Černohorští z Boskovic vyhnat zdejší mnichy, kteří se netajili svou náklonností k Evangelíkům. O pár let později, roku 1557, získali klášter Osovští z Doubravice a konečně nechávají ve 2. polovině přestavět klášter na renesanční zámek. Později za Valdštejnů byla budova ještě barokně upravená. Klášterní kostel byl obnoven v letech 1725 až 1737 podle projektu Františka M. Kaňky a znovu restaurován K. Hilbertem v letech 1924 až 1935.
 
V zámku se v současnosti nachází zrekonstruované Muzeum Vysočiny, které zde provoz na konci listopadu 2013. V prosinci 2018 se i zámek zapsal do seznamu UNESCO. Výbor světového dědictví rozšířil hranici třebíčského komplexu památek o zámek, který jako bývalý klášter bezprostředně navazuje na baziliku svatého Prokopa. Bazilika je společně s židovskou čtvrtí a židovským hřbitovem památkou UNESCO již od roku 2003.

Zámecká expozice "Valdštejnové na Třebíči"

Valdštejnové na Třebíči zvou do zámeckých komnat, zařízených ve stylu přelomu 19. a 20. století, aby připomněli doby, kdy Třebíč ještě byla valdštejnská. Zámeckou trasu zahajuje vstup do monumentálního Kamenného sálu, jehož erbovní barokní výzdoba, stejně jako následující rodová galerie předků, připomíná počátky několikasetleté přítomnosti tohoto předního českého šlechtického rodu v Třebíči.

Následující zámecké komnaty, zařízené v prostorách bývalého hostinského křídla zámku, nejsou jen připomínkou klidného života hraběcích pánů a jejich rodin, ale dávají zároveň tušit nelehký osud posledních valdštejnských majitelů v přelomové době 20. století. Šlechtické tituly zanikají v troskách monarchie a o slovo se hlásí moderní republika, aby i ta byla později zbavena získané demokracie nástupem totalitních ideologií.

Pokoje zařízené jako jídelna, lovecký salon, ložnice s koupelnou, dětský pokoj či knihovna umožňují nahlédnout do života majitelů nejen prostřednictvím vystavených předmětů z jejich pozůstalosti, ale také ukázkou rodinných fotografií. Jak těžký byl pro rodinu rok 1945, spojený se ztrátou domova, dokládá výpověď hraběnky Anny Marie Waldstein- Wartenberg, osobně spjaté s třebíčským zámkem, jejíž vzpomínky podtrhují autenticitu celé výstavy.
 

Příběh Benediktinského kláštera

Seznamte se s historií bývalého klášterního objektu. Od dubna do října nabízí TIC Bazilika komentovanou prohlídku Příběh Benediktinského opatství, která seznámí zájemce s historií opatství, bazilikou, jednotlivými budovami kláštera a životem benediktinských mnichů.

Trasa přibližuje historii kláštera, baziliku z hlediska stavebního vývoje i fungování pro duchovní účely, rozdělení kláštera na jednotlivé části a budovy. Součástí prohlídky je i opevnění bývalého kláštera a návštěva zámecké ledovny, která v parných letních dnech poskytne příjemné prostředí. Prohlídka končí na vnitřním nádvoří dnešního zámku, původním rajském dvoře kláštera. Prohlídka je na objednávku (TIC Bazilika), min. počet je 5 osob. Vstupné stojí 150 Kč pro dospělé, 100 Kč pro seniory a studenty a 300 Kč pro rodiny.