Jedovaté tisy naši předkové odpradávna vnímali jako
symboly smrti a smutku. I benediktínští mniši, kteří kolem roku 1220 přišli do
Posázaví, byli pověrčiví a při kácení zdejších lesů nechali jeden takový čarodějný tis stát. V jeho okolí pak založili vesnici. Staré pověsti říkají, že lidé měli z tisu strach, protože je včetně kůry a plodů jedovatý.
Mohutný jehličnan, obestřený tajemstvím a legendami, roste při
severní zdi zámeckého parku ve Vilémovicích (okres
Havlíčkův Brod), památným stromem byl vyhlášen dne 1. 1. 1989. Na první pohled by nikdo nehádal, že je mu snad i dva tisíce let. Je to
tis červený a dostal se i
do znaku obce. Na ceduli vedle stromu je napsáno, že na tomto místě stojí od začátku prvního tisíciletí. Jak již víme, když přišli první benediktini, tis už tu byl. Výška stromuje
13 metrů, obvod kmene měří 3,5 metru.
Dnes stojí tis na soukromém pozemku, ale
dostává se mu skvělé péče. Během suchého a horkého léta stojí u stromu tisícilitrový barel vody, ze kterého se vykopanou stružkou vsakuje voda ke kořenům. Tis dostává také pravidelně hnojivo a postřik proti škůdcům. Strom je v perfektní kondici a každý rok u nšj raší nové větvičky.