V České republice tvoří
více než 70 % lesů jehličnaté stromy, což je docela rarita, jelikož ve světě je toto číslo mnohem nižší, jen okolo 30 %. Naší
původní lesní dřevinou bývala jedle bělokorá, jenž tvořila 18 % skladby přirozených lesů. Dnes je zastoupena pouze 1 % a její místo nahradil rychleji rostoucí
smrk ztepilý (také náš původní druh). Ten je vůbec nejrozšířenějším jehličnanem v Česku, pokrývá více než
53 % porostů. Zajímavostí je, že z jehličí se odpařuje mnohem méně vody než z klasických listů – jehličnany proto dokáží žít i v sušších oblastech.
Nejstarším stromem Evropy je Vilémovický tis
Nejstarším stromem v Česku je
Vilémovický tis rostoucí v zámeckém parku ve Vilémovicích u
Ledče nad Sázavou. Jedná se zároveň i o
nejstarší tis v Evropě. Jeho stáří se odhaduje na
1 500 až 2 000 let, obvod jeho kmene měří 360 cm a dosahuje výšky 10 metrů. Strom je v perfektní kondici a každý rok u něj raší nové větvičky.
Jedovaté tisy naši předkové odpradávna vnímali jako
symboly smrti a smutku. I benediktínští mniši, kteří kolem roku 1220 přišli do
Posázaví, byli pověrčiví a při kácení zdejších lesů nechali jeden takový „čarodějný tis“ stát.
Ze všech našich stromů je nejvyšší Douglaska
Nejvyšším stromem České republiky je
Douglaska tisolistá. Jedná se o dřevinu z
čeledi borovicových. Její původní domovinou jsou lesy Severní Ameriky, do Evropy se dostala roku 1827, když její semena přivezl na kontinent skotský botanik David Douglas. Náš nejvyšší strom roste nedaleko Vlastiboře a dosahuje
výšky přes 64 metrů. Bylo by z ní možné vyrobit 700 židlí a ze dvou takovýchto kmenů by se dokonce dala postavit pěkná roubenka. Strom je naštěstí chráněný, vysazen byl roku 1879.
Nejstarší smrk České republiky rostl na Šumavě
Poblíž
Plešného jezera lze zahlédnout
soušku někdejšího nejstaršího smrku u nás, který se dožil úctyhodných 632 let. Strom rostl první část svého života v zástinu, takže dřevní hmota přibývala pomalu. Koncem 17. století dosahovaly nové letokruhy až milimetru a nejvyšší přírůstky vykazoval v 18. století. Poté se růst zpomalil a
v roce 1994 strom definitivně odumřel, pravděpodobně za přispění kůrovce.
Souška tohoto smrku
vysoká 20 m a tloušťkou 58 cm stojí ve svahu asi 40 metrů od Plešného jezera a má ulomenou špičku.
Nejstarší dosud žijící smrk hledejte v Jeseníkách
Jeseníky skrývají
nejstarší dosud žijící smrk České republiky. Je mu asi
500 let a pamatuje někdejší horské pralesy, jejichž byl součástí. Tento smrk ztepilý nedaleko Keprníku měří pře 20 metrů a těší se dobrému zdraví. Pro lesníky je nenahraditelným genofondem právě proto, že se jedná o
původní „pralesní“ strom. Z jeho semen a semen podobně starých stromů se pěstují sazeničky, které obstojí v drsném podnebí nejvyšších poloh těchto hor.
Největší tisový les roste na Plzeňsku
Les, kde neroste nic kromě jedovatého tisu. Takové místo se nachází v
přírodní rezervaci V Horách, nedaleko
Zbirohu. V unikátním tisovém lese roste na jednom místě přibližně
3300 tisů, co je asi třetina z celkového počtu tisů v České republice.
Zásluhu na záchraně zdejšího jedinečného lesa mají špatně přístupné strmé svahy, avšak také velkou měrou
terešovský velkostatkář Jan Tetřev, který oblast chránil od konce 19. století – před vstupem do rezervace jej připomíná pomník.
Státem chráněný je les od roku 1966.
Sekvojovce z Ratměřic mají největší objem dřeva
Dalšími rekordmany ve světě českých dřevin jsou
sekvojovce z Ratměřic. Jehličnany původem z USA přivezl do svého parku hrabě Otto Ferdinand Chotek. Dnes měří přes
45 m, stáří odhadujeme kolem 160 let a drží rekord v tom, že jsou
největší v České republice, což znamená, že mají největší objem dřevěné hmoty – nejsou tedy ani nejvyšší, ani nejširší.
Unikátní krušnohorská modřínová alej je největší svého druhu
Dvouřadá modřínová alej čítající 84 stromů je
největším chráněným modřínovým stromořadím v České republice. Provází lesní cestu severozápadně od zámečku Favorit. Alej velmi vysokých modřínů s nádhernými přímými kmeny, které jsou uváděny jako „sudetská forma“, stála původně mimo les a byla zdaleka viditelná. Dnes, bohužel, zaniká ve vzrostlé smrčině.
Kde rostou nejstarší a největší jedle?
Jedle patří k našim
dlouhověkým stromům, uvádí se, že mezi jedlemi naleznete i
800 let staré dámy, které navíc dorůstají největších rozměrů. Jedli v lese pozná každý již na dálku v mládí podle hladké, stříbřitě zbarvené, později šupinovitě se odlupující kůry. Strom
roste velmi pomalu, v zástinu mateřského porostu vydrží dlouhou řadu let. Jako jedna z největších změřeních jedlí, které u nás rostly, se udává strom z
pralesa Mionší, vysoký 60,5 m, o průměru 166 cm, dnes však již nežije. Naopak žijící staré jedle rostou v pralese Salajka v
Beskydech,
Žofínském pralese a na
Boubíně. Zatímco v
Žofínském pralese se nachází
nejstarší jedle, v
Boubínské rezervaci žijí ty
nejmohutnější. Bohužel, všechny tyto lokality jsou veřejnosti nepřístupné.