Údolí Vrchlice je krásným místem pro výlet v kteroukoli roční dobu. Toto místo si zamiloval dokonce spisovatel Emil Frýda, který vešel do dějin literatury jako Jaroslav Vrchlický. Údolím vede naučná stezka, která seznamuje se starými doly a mlýny. Na konci údolí objevíte také malebné vodopády.
Údolí Vrchlice leží v těsné blízkosti
Kutné Hory, na jejím jihozápadním okraji a je významné hlavně výskytem rostlin a živočichů. Před 2. světovou válkou vedla údolím i
poutní stezka na zámek Roztěž. Jako připomínka na tyto časy stojí na začátku údolí barokní Boží muka. Během středověku zde bylo vykutáno i
několik štol. Jsou to průzkumné štoly a v několika z nich se dokonce těžila po nějakou dobu i ruda.
Na dvou místech bylo
údolí osídleno již několik tisíc let před naším letopočtem. Byla zde vybudována dvě
pravěká hradiště (Dänemark a Cimburk), v jejichž zbytcích nalezli archeologové na přelomu 19. a 20. stol. velké množství dobových artefaktů. I tato dvě hradiště jsou zajímavou součástí celého území. V údolí bylo postaveno i
několik středověkých hutí, přestavěných později na
mlýny. Dalšími zajímavými stavbami jsou stará vodní díla, jako jsou mostky, brody, náhony a jezy.
Velký rybník tvoří dnes jeden z nejvýznamnějších krajinných prvků v údolí. Vznikl už ve středověku a to jako zásobárna vody pro pohon strojů v kutnohorských dolech. Obnoven byl pak roku 1850 kvůli mlýnům. Jeho hráz dosahuje výšky až 16 metrů. Ozdobou údolí jsou také
dva vodopády, které vznikly uměle na protilehlých postranních výpustích při bocích hráze. Celková výška je
3,5 metru u levostranného, a
7 metrů u pravostranného. Kolem levého vede turistická trasa, k pravostrannému musíte přístupovou trasou brodem přes potok. Levý tvoří
vodní proud, který padá kaskádovitě a přímočaře stéká přes ukloněné břidlice.
Pravý je divočejší, vysekán byl v podobě ukloněného koryta, zakončeného štěrbinou se třemi stupni, které mění tvar a šířku.
Údolí Vrchlice si zamiloval už
v 19. století Emil Frída. A to dokonce natolik, že si od něj vypůjčil své druhé jméno a jako Jaroslav Vrchlický se zapsal do dějin české literatury. Na začátku údolí je vytesán
do pískovce spisovatelův reliéf. Rád se toulal také kutnohorský rodák
Josef Kajetán Tyl. A říkě se, že právě toto místo se zurčící vodou a šumícími bory na skalinách jej roku 1834 inspirovalo k textu
písně Kde domov můj?.
Celým
údolím dlouhým cca 3 km prochází
červená značka, jejíž počáteknaleznete přímo v centru Kutné Hory. Odtud schází k říčce a podél kolejí lokálky do Zruče nad Sázavou nejprve míří upraveným parkem vzhůru proti proudu.