Poblíž hasičské zbrojnice v ulici Tovární v Hořicích se nachází budova bývalé židovské synagogy. Od r. 1956 je modlitebnou Církve česko-slovenské husitské. V Karlově, dříve Židovské ulici, najdeme i starý židovský hřbitov.
Židovská synagoga
Základní kámen k podezdívce
synagogy byl položen r. 1726 a stavba byla dokončena kolem roku 1730. Jednalo se o nevelkou dřevěnou budovu krytou šindelem, která však již záhy přestala dostačovat potřebám rozrůstající se komunity. Některé obřady musely být vykonávány venku pod širým nebem, což budilo nevoli u křesťanských sousedů, a proto již r. 1764 požádala židovská obec o povolení k přestavbě a rozšíření synagogy. V r. 1767 byla na tomtéž místě zahájena stavba nové, větší a tentokrát zděné synagogy.
V r. 1859 synagoga spolu s vedlejšími masnými krámy vyhořela. Po požáru byla budova obnovena, zvýšena a opatřena taškovou krytinou. Byl rovněž opraven přilehlý dům, kde se nacházela stará židovská
škola a byt rabína. Za 2. sv. války došlo k uzavření synagogy a cenné věci byly odvezeny do
Židovského muzea v Praze, v jehož sbírkách se dnes nachází 10 stříbrných liturgických předmětů z původního inventáře.
Nejznámějším a nejoblíbenějším
rabínem byl Dr. Adolf Ehrentheil, který v Hořicích působil 33 let a těšil se velké úctě. Posledním hořickým rabínem byl
Adolf Mellion. Po 2. sv. válce se Židé v Hořicích již ke společné modlitbě nesešli, a tak chátrající objekt zakoupila v roce 1952
Církev československá husitská, která jej zrekonstruovala pro potřeby svých bohoslužeb. Při tomto zásahu byly odstraněny veškeré prvky původní židovské výzdoby a zbořena prastará židovská škola. Z původní výzdoby se zachovaly jen pískovcové desky s Desaterem a část původní dlažby. Nový sbor byl nazván jménem Jana Žižky z Trocnova a slavnostně otevřen 10. června 1956. Přilehlý pozemek po staré škole byl přeměněn v zahradu. Husitská církev užívá objekt ke svým bohoslužbám dodnes.
Židovský hřbitov
První zmínky o židovském hřbitově pocházejí z roku 1748, pravděpodobně vznikl již ve stoletím předcházejícím. Jelikož majetek Židů se často stával terčem útoků vandalů, byl roku 1776 u židovského hřbitova postaven domek pro hlídače, aby bylo toto místo lépe ohlídáno. V domku sídlil také špitál a byla zde umístěna márnice.
Na hřbitově se nachází
cenné náhrobky z 18. a 19. století a podle kronikáře Zwiefelhofera by tu mělo být i několik
pomníků z napoleonských válek. Přes opravu přestává starý hřbitov koncem 19. století vyhovovat požadavkům moderního pohřebnictví a úřady naléhají na založení nového hřbitova. V roce 1896 obec kupuje pozemek na Gothardě. Dne 1. listopadu 1897 byl hřbitov slavnostně vysvěcen.
V roce 1933 odprodala židovská obec část pozemku hřbitova se studnou hořické obci s právem přístupu k studni. Za utržené peníze opravili synagogu a zeď u starého hřbitova. V 60. letech tehdejší vedení města rozhodlo židovský hřbitov zcela zlikvidovat. Hroby byly zrušeny a cenné mramorové pomníky rozprodány. V 90. letech byl pozemek hřbitova vrácen židovské obci, hroby se však již nepodařilo zachránit. Bývalá židovská modlitebna je dnes využívána jako
smuteční obřadní síň pro civilní pohřeb.
Objavte historii židovské synagogy a hřbitova v Hořicích, od počátečních období přes změny po 2. sv. válce až po současné využití.
Základní kámen byl položen v roce 1726.
Některé obřady musely být vykonávány venku pod širým nebem.
Stavba nové synagogy byla zahájena v roce 1767.
V roce 1859 synagoga vyhořela.
Po druhé světové válce došlo k uzavření synagogy a cenné věci byly odvezeny do Židovského muzea v Praze.
Nejznámějším rabínem byl Dr. Adolf Ehrentheil, který v Hořicích působil 33 let.
Při přeměně byly odstraněny veškeré prvky původní židovské výzdoby a zbořena prastará židovská škola.
V 60. letech byl starý židovský hřbitov zrušen a cenné mramorové pomníky byly rozprodány.
Dnes je využívána jako smuteční obřadní síň pro civilní pohřeb.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.