!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a vrch Gothard: pocta Hořicím, hořickému pískovci a kamenickým tradicím
#světovéČesko a vrch Gothard: pocta Hořicím, hořickému pískovci a kamenickým tradicím
"> "> "> "> "> ">
Kultura

#světovéČesko a vrch Gothard: pocta Hořicím, hořickému pískovci a kamenickým tradicím

Vydáno 27. dubna 2021
O Hořicích se mluví jako o městě kamenné krásy díky kvalitnímu pískovci a spoustě zajímavých soch a staveb. Některé z nich vám představíme podrobněji a pozveme vás na pár zajímavých procházek. Pokud si s sebou zabalíte na svačinu slavné hořické tubičky, čeká vás i sladký happyend.
Bez soch na vrcholku by to nebylo ono: v Hořicích vítá příchozí anděl s rozevřenýma rukama, nad pařížským náměstím se tyčí čtyřspřeží s vozatajem a pozlacenými bohyněmi vítězství po obou stranách
Hořice
Paříž
Když při požáru v roce 1846 během půlhodiny shořela celá východní polovina náměstí, v Hořicích se začalo ve větší míře než dřív stavět místo dřeva z kamene. V okolí se otevřela řada lomů, z osady se stalo město a krásný hořický pískovec se uplatnil i při stavbě řady významných budov v českých zemích; je z něj postavená například část katedrály sv. Víta na Pražském hradě, Národní divadloPraze nebo chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Rozvoji tradic pomohl i rok 1884 a založení odborné školy pro zpracování kamene, sochařská sympozia a další akce. Místem pracovních setkávání umělců z celého světa je magické prostředí lomu U sv. Josefa, cestu k němu a svahy vrchu Gothard pak zdobí unikátní sbírka světového sochařství v přírodě. Dokonce nechybí ani muzeum, jehož stálé expozice se v Hořicích samozřejmě věnují regionálním kamenosochařským tradicím.
Dvě krásné impozantní stavby, vzbuzující úžas nad dovedností dávných umělců: hřbitovní brána v Hořicích a vítězný oblouk na náměstí Carrousel v Paříži
Hořice
Paříž

Cesta na Gothard

Když se z centra Hořic vypravíte k vrchu Gothard, nejkratší cesta přes Smetanovy sady kolem sochy Krakonoše a vzhůru k hřbitovnímu kostelíku sv. Gotharda. Svah zdobí více než sto pískovcových plastik umělců z Evropy, Asie a Ameriky, mistrovská díla českých sochařů a kameníků najdete také na starém i novém hřbitově.

Mezi nejpozoruhodnější díla patří novorenesanční portál nového hřbitova, který vznikl na přelomu 19. a 20. století podle návrhu profesorů sochařsko-kamenické školy Antonína Cechnera a Bohuslava Moravce. Postavu anděla na vrcholku, kruhové výplně a církevní emblémy provedl sochař Mořic Černil, secesní plastiky Smrti a Vzkříšení po stranách portálu jsou dílem Quido Kociána. Záměrem školy bylo zaměstnat oba studijní obory, jak sochařský, tak kamenický, a tak na hřbitovním portálu pilně pracovali všichni žáci. Stavba trvala téměř 14 let a vyžádala si prý 139 540 hodin práce.
 

První Žižkův pomník, rozhledna a zázračná voda

Na hřbitově je pochována řada významných osobností, namátkou operní pěvkyně Pavlína Erbanová, příslušníci lékařské rodiny Levitů i autoři sochařské výzdoby portálu Mořic Černil a Quido Kocián. Na místě původní gothardské tvrze, kde v dubnu 1423 polní vojsko Jana Žižky porazilo oddíly panské jednoty vedené Čeňkem z Vartenberka, byl roku 1873 odhalen vůbec první pomník Jana Žižky z Trocnova, dílo Pavla Jiříčka. Žižka tu má pásku přes jedno oko, v době bitvy ale byl již zcela slepý. Pozornost si zaslouží i Riegrův obelisk z roku 1907, 12,4 metru vysoký pískovcový monolit, další ukázka dovednosti zdejších kameníků, bývalý židovský hřbitov a Masarykova věž samostatnosti, rozhledna s hvězdářskou kupolí. I pro ni byl kámen vytěžen v lomu U sv. Josefa.

V minulých staletích na vrch Gothard ke sv. Gothardovi, ochránci proti bouřkám, ohni a krupobití, přicházeli poutníci a ze zázračné studánky, která vyvěrala pod tvrzí, si domů odnášeli zázračnou vodu. Neproslavila se jen léčivými účinky, ale také skutečně kouzelnými kousky: když se prý do jídla přidalo pár kapek, nabylo na objemu a mnohem víc zasytilo. Věřte nebo ne, zázračná voda se v lahvičkách s pečetí hořické fary vyvážela do Slezska, do Uher i do Rakouska.
 

Hořický pískovec a zámek v Berlíně



Křemenný jemnozrnný hořický pískovec se vyznačuje světle okrovým základem probarveným hojnou, ale jemnou železitou kresbou. Uplatňuje se na obkladech budov, využívá se v zahradní architektuře a jako ideální materiál pro ruční opracování si ho oblíbili i sochaři. Hořický pískovec také využil Kilián Ignác Dientzenhofer při stavbě chrámu Narození Panny Marie v centru města, vyhledávaný je i v zahraničí. V poslední době se uplatnil například na novém zámku v Berlíně. Císařské sídlo vybudované rodem Hohenzollernů kolem roku 1700 bylo největší stavbou Berlína. Po vybombardování města za druhé světové války jej představitelé NDR nechali strhnout coby symbol pruského militarismu, v roce 2013 se začala stavět replika původní stavby. Budova je ze tří stran obložená kopií původní barokní fasády, čtvrtá stěna obrácená k Alexandrovu náměstí dostala moderní tvář. Moderní jsou rovněž interiéry.

V současnosti se hořický pískovec těží pouze v jediném lomu, a to nad Podhorním Újezdem. Rozlehlý lom je asi 300 metrů dlouhý a odkrytý v celkové výšce přibližně 30 metrů. Dají se odtud vylamovat i mimořádně objemné bloky; právě tady byl roku 1903 ručně vylomen blok kamene pro Riegrův obelisk. Jeho přeprava do Hořic tehdy trvala celkem čtrnáct dní.
 

Malý vítězný oblouk v Paříži

  • Čtrnáct a půl metru vysoká hřbitovní brána v Hořicích je impozantní a nepřehlédnutelná, podobně jako Arc de Triomphe du Carrousel v Paříži, vítězný oblouk z roku 1809, postavený na památku Napoleonových vítězných bitev a tažení. Jeho autory byli architekti Charles Percier a Pierre-François-Léonard Fontaine.
  • Stavba ve stylu římských vítězných oblouků na place du Carrousel západně od Louvru je 19 metrů vysoká, 23 metrů široká a 7,3 metru hluboká. Centrální oblouk vysoký 6,4 metru lemují dva menší, na mramorových korintských sloupech stojí sochy osmi vojáků. Jeden z reliéfů oslavuje i vítězství v bitvě u Slavkova.
  • Quadriga, tedy vůz tažený čtyřmi koňmi na vrcholu stavby, je kopií uměleckého díla, které zdobí horní části hlavního vchodu do baziliky sv. Marka v Benátkách. Francouzská armáda je ukořistila v Itálii roku 1798, ale už v roce 1815 po pádu císařství se koně vrátili zpět do Benátek. Autorem kopie je François Joseph Bosio.
  • Ještě známější a ještě větší (celkem 51 metrů) je Vítězný oblouk, který dal postavit Napoleon Bonaparte na památku svého vítězství v bitvě u Slavkova. Byl dokončen až v roce 1836 a stojí uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle na západním konci slavného pařížského bulváru Avenue des Champs-Élysées. Uvnitř je malé muzeum, v těch místech každoročně končí cyklistický závod Tour de France.
Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.

Synagoga a židovský hřbitov v Hořicích

Synagoga a židovský hřbitov v Hořicích

Poblíž hasičské zbrojnice v ulici Tovární v Hořicích se nachází budova bývalé židovské synagogy. Od r. 1956 je modlitebnou Církve česko-slovenské husitské. V Karlově, dříve Židovské ulici, najdeme i starý židovský hřbitov.

Obří trpaslík v Hořicích – čtyřmetrová pískovcová miniatura

Obří trpaslík v Hořicích – čtyřmetrová pískovcová miniatura

Myšlenka vytvořit sochu podle návrhu Kurta Gebauera vznikla roku 1994. Tehdy bylo v nádražní restauraci v Hořicích založeno občanské sdružení, které si dalo za cíl Obřího trpaslíka postavit. Po zahájení stavby se ale ukázalo, že je nejprve třeba vytvořit třetinový pískovcový model.

Riegrův obelisk v Hořicích

Riegrův obelisk v Hořicích

Monumentální obelisk o výšce 12 metrů je věnován významnému politikovi Františku Ladislavovi Riegerovi (1818-1903). Najdete jej v sochařském parku u sv. Gotharda v Hořicích.

Koupaliště a sluneční lázně Dachova u Hořic

Koupaliště a sluneční lázně Dachova u Hořic

Stylové koupaliště s dřevěnými kabinkami na převlékání a dnem z pískovcových kvádrů o rozloze 8000 m² se nachází na severních svazích Hořického chlumu nedaleko obce Dachovy.

Městské muzeum a galerie Hořice

Městské muzeum a galerie Hořice

Městské muzeum bylo založeno v roce 1887 jako Archeologický a musejní spolek. Během své 130 leté existence muzeum shromáždilo unikátní sbírku s více než 40 000 předměty. Od roku 1942 sídlí v novorenesančních prostorech domu s pískovcovou fasádou od stavitele Františka Karažeje z roku 1877.

Lom U sv. Josefa u Hořic v Podkrkonoší

Lom U sv. Josefa u Hořic v Podkrkonoší

V živý přírodní amfiteátr se proměnil starý a nevyužívaný pískovcový lom U svatého Josefa nedaleko Hořic v Podkrkonoší. V současnosti jsou tyto lomy využívány nejen jako stánek sochařů, ale i jako místo konání různých kulturních akcí. Konají se zde koncerty, pravidelně se zde setkávají i horolezci.

Hořice – město s kamenickou tradicí

Hořice – město s kamenickou tradicí

Hořickou školou prošly mnohé zakladatelské osobnosti českého moderního sochařství, což se odrazilo ve výzdobě města i ve sbírkách Galerie plastik. Mimořádné postavení tu má Jan Štursa, jehož plastiky dominují části expozice.

Smetanovy sady Hořice

Smetanovy sady Hořice

Na západním úpatí vrchu Gothard v Hořicích leží oblíbený městský park — Smetanovy sady. Smetanovy sady s rozlohou přes 3 ha patří mezi umělecky i krajinářsky nejhodnotnější parky východních Čech.

Hřbitovní kostelík sv. Gotharda Hořice

Hřbitovní kostelík sv. Gotharda Hořice

Barokní kostelík sv. Gotharda byl postaven ve druhé polovině 17. století na místě původní dřevěné kaple s věžičkou. Ta byla založena pražskými premonstráty a zasvěcena sv. Gothardu, patronu proti bouřkám, krupobití a ohni.