Den židovských památek otevírá každoročně desítky objektů po celé republice

Židovský hřbitov leží asi 750 m severovýchodně od hlavního slánského náměstí, ve svahu mezi ulicemi Lázeňská a Na Vinici. Přístup ke hřbitovu je pouze z ulice Na Vinici po úzké pěšině vedoucí mezi východní zdí komunálního hřbitova a oploceným sadem.

Dobu vzniku nelze stanovit přesně, ale založeno muselo být nejpozději v 16. století. Nejstarší existující náhrobek je datován rokem 1613. Celkově se na ploše hřbitova nalézá 406 náhrobků.

Židovský hřbitov Nečtiny pochází z druhé poloviny 17. století.

Kamenná Staronová synagoga ze 13. století je jednou z nejstarších židovských staveb na světě a pražský Starý židovský hřbitov s 12 000 náhrobků je největší a jediný dobře zachovaný Evropě. Pražské židovské ghetto patří k nejstarším židovským stavbám světa.

Nýrský židovský hřbitov leží asi 1 km jižně od nádraží, na kopci, který se dříve nazýval „Lohe“.

Židovská synagoga z počátku 18. století je jedinou synagogou v Českém ráji, která přečkala nacistickou okupaci. Dle doložených písemných pramenů se jedná o třetí budovu synagogy v Turnově, první dvě byly dřevěné a shořely při požárech města.

Na židovském hřbitově v Přistoupimi se dochovalo na 600 náhrobků z doby od založení hřbitova až do počátku druhé světové války. Jen pár metrů od hřbitova směrem do centra obce se nachází bývalá synagoga, postavená v roce 1842 s novorománskými prvky.

Synagoga v Brandýse nad Labem z konce 20. let 19. století byla od roku 1962 využívaná jako sklad léčiv, po restitucích a navrácení Pražské židovské obci v roce 1995 sloužila jako depozitář Židovského muzea v Praze. Dnes je zde stálá expozice Prameny judaismu a synagoga slouží také kulturním účelům.

Židovská synagoga v Březnici se nachází na náměstí v centru bývalého židovského ghetta Lokšany založeného již v 16. století. Synagoga byla vystavěna v roce 1725, v roce 1821 došlo k výrazné přestavbě v klasicistním stylu.

Uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Návštěvníci dnes v Boskovicích mohou využít prohlídkových okruhů židovskou čtvrtí s průvodcem, které jim představují historii a život židů na Boskovicku včetně návštěvy židovských památek.

Městečko Úštěk leží na severovýchodním okraji Českého Středohoří. Nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1057. Na náměstí je dochována řada pozoruhodných pozdně gotických štítových měšťanských domů z 15. a počátku 16. století s částečně zachovaným loubím.

Pozoruhodné ghetto založené po roce 1680 se skládá ze 32 domů kolem dvou náměstí, mezi nimiž se nachází synagoga z roku 1683. Na ženské galerii se dochovala nejstarší květinová výmalba. V mužské části je expozice historie Židů v Polné, na ženské galerii expozice Příběh Leopolda Hilsnera.

Synagoga v Polici u Jemnice je jediná svého druhu ve střední Evropě. Svatostánek střihu venkovského baroka ukrýval uvnitř interiér v exotickém maurském stylu. V průběhu let sloužila synagoga nejen jako místo modliteb, ale též jako tělocvična.

Rádi navštěvujete židovské hřbitovy a synagogy, touláte se malebnými uličkami židovských čtvrtí a zajímáte se o historii Židů v českých zemích? Rádi byste také zjistili, jak se slaví židovské svátky, jak vypadá každodenní život a tradice židovských obcí? S portálem Kudy z nudy můžete odhalit leccos z toho, co možná o judaismu, životě židovských komunit a jejich zvyklostech nevíte, a zároveň si připomenout 16. červen a Evropský den židovské kultury.

V domě č. 17 v dnešní Dlouhé ulici se nachází mimořádná expozice Památníku Terezín, a to modlitebna z doby ghetta s unikátní, dochovanou původní výmalbou.

Malá pevnost Terezín – policejní věznice gestapa 1940 – 1945. Národní hřbitov před Malou pevností v Terezíně byl založen v září 1945. Jsou zde pohřbeny ostatky a popel obětí Malé pevnosti, terezínského ghetta a KT Litoměřice.

Hřbitov v Heřmanově Městci pochází z 15. století a řadí se mezi nejstarší a nejzachovalejší židovské hřbitovy v Čechách. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1647.

V Ledči nad Sázavou můžete navštívit židovský hřbitov a synagogu, která patří mezi nejstarší a stavebně nejzajímavější v Posázaví.

Horská synagoga v Hartmanicích z 19. století již v dnešní době svému původnímu účelu neslouží. Od roku 2006 je zde muzeum Soužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě a památník místní židovské komunity.

Čáslavská synagoga v maurském slohu byla postavena roku 1899 podle plánu architekta Wilhelm Stiassnyho. Od roku 1994 je jejím majitelem Židovská obec v Praze.

Rabínský dům vznikl dostavbou objektu, stojícího vedle budovy synagogy a zahrnoval v sobě nejenom byt rabína, ale i obecní dům. Bydleli tu dokonce Hilsnerovi. Budova vedle synagogy v Polné má za sebou bohatou historii.

Synagoga postavená v asyrskobabylonském slohu jediná svého druhu ve střední Evropě. Součástí této jediněčné synagogy je Starý židovský hřbitov ze 17. století s náhrobky v araměještině a hebrejštině a Nový židovský hřbitov z roku 1866. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1692.

Areál židovského hřbitova se nachází cca 1 kilometr od obce Liteň. Jedná se o typický příklad hřbitova židovské obce v Čechách.

Vydejte se na cestu zmizelé historie města Habry. Na sedmi zastaveních zjistíte, jak vypadal život židovské komunity, židovské zvyky, tradice a příběhy slavných osobností, které přesáhly hranice města i regionu.

Hřbitov se nachází v Myslíkově ulici, na severovýchodním okraji města při silnici vedoucí do Hořepníka. Založen byl roku 1680.

Bývalá židovská čtvrť v Kolíně patří k nejcennějším památkám svého druhu na území Čech. V Kolíně se dochovala část židovského ghetta se synagogou a dva židovské hřbitovy.

Židovská obec v Batelově patřila k nejmenším na jihozápadní Moravě. Někdejší přítomnost Židů v Batelově je připomínána pouze jejich náhrobky na hřbitově ukrytém v listnatém lese nedaleko této obce na Jihlavsku.

Město Heřmanův Městec se rozkládá cca 10 km západně od Chrudimi na severních svazích Železných hor. Historie města je spojena s židovskou obcí a židovskými památkami.

Vzácnou památkou brandýské židovské obce je hřbitov, který se původně nacházel za hranicí města.

Zadní synagoga v Třebíči je součástí židovského ghetta. Dnes slouží k pořádání výstav, koncertů a dalších kulturních aktivit. V prostorách ženské galerie je umístěna stálá výstava židovské kultury.

Pacovská synagoga se nachází v historickém centru města, přibližně 150 m jihozápadně od náměstí. Patrová stavba obdélného půdorysu se zkosenými nárožími, sedlovou střechou a dvojicí štítů na západním a východním průčelí je vystavěna ve střídmém novorománském stylu.

Synagoga ve Volyni v stojí v bývalé židovské ulici, dnes Žižkově. Postavena byla jako jedna z mála v empírovém stylu v letech 1838–1840 v místě nového ghetta, roku 1890 byla renovována.

Starý židovský hřbitov, rozkládající se mezi ulicemi Kmochovou a Sluneční, skrývá přibližně na 1 ha přes dva a půl tisíce náhrobků. Pohřbívalo se zde až do roku 1887. Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Areál kolínské synagogy leží v prostoru někdejšího židovského ghetta. Synagoga sloužila náboženským účelům až do zániku místní židovské obce v roce 1955.

Město Polná na rozhraní Čech a Moravy láká svým bohatým kulturním životem a především místními památkami. Prohlédnout si tak můžete např. zachovalý soubor židovských památek či místní zámek, ve kterém sídlí muzeum.

V Prostějově, kterému se kdysi přezdívalo Hanácký Jeruzalém, žilo před druhou světovou válkou okolo 1 400 židovských obyvatel. Jaké byly jejich životy? Co židé do Prostějova přinesli? Jaký je význam slov kafrat, córes či šlamastyka?

Místem posledního odpočinku dobrušských Židů byl židovský hřbitov na konci dnešních ulic Křovické a Javorové. Své hřbitovy nazývali Židé poeticky "zahrada mrtvých". Na dobrušském hřbitově se pohřbívalo až do osudného roku 1942.

Jičínská synagoga je jednou z mála poměrně dobře zachovaných židovských památek v oblasti Českého ráje. Historie jičínské synagogy spadá do konce 70. let 18. století, první doložená zpráva pochází z května roku 1773, kdy byla na střechu synagogy umístěna Davidova hvězda.

V Karlovarském kraji je více než 44 mystických míst spojených s židovskou tematikou – židovské hřbitovy, uprostřed lesů v pohraničí, místa po vypálených synagogách. Židům se vždy dávaly k dispozici okrajová, nepříliš lákavá místa. Dnes je to výhoda – lákají k návštěvě tajemných míst.

Dnes jediná zachovaná synagoga v boskovickém židovském městě. Její základní část (předsíň, hlavní sál a ženská galerie v 1.patře) pochází z roku 1639, kdy ji židovské obci postavil původem italský stavitel Silvestr Fiota z Chiavenny, tehdy boskovický měšťan.

Je unikátním souborem 123 dochovaných domů. Mezi ně patří například obě synagogy, židovské muzeum, budova židovské radnice, rabinátu, dále pak chudobinec, nemocnice a dvě školy. Židovská čtvrť je volně přístupná.

Asi 0,5 km severozápadně od města Poběžovice se nachází židovský hřbitov. Hřbitov se souhlasem zástupců Židovské obce v Plzni čistí od náletů několik poběžovických nadšenců, kteří se snaží jej uvést do přijatelného stavu.

Židovská obec v Mariánských Lázních existovala již roku 1824. Od roku 1861 zde měla špitál s modlitebnou. Židovský hřbitov u silnice směr Velká Hleďsebe byl založen roku 1875.

Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. byla vystavena jako náhrada za zbořené synagogy po asanaci pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogu pražské židovské obce. Stavba je zajímavou směsí secese a maurského slohu.

Židovské muzeum v Praze, jedno z nejstarších a kontinuálně existujících židovských muzeí na světě, bylo založeno v roce 1906. Posláním muzea je dokumentovat historii, tradice a zvyky židovského obyvatelstva v Čechách a zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, zaniklých během asanace pražského židovského ghetta. Pro zájemce má otevřeno denně kromě soboty po celý rok.