Kamenné stoly, obří židle a dveře do krajiny: neobvyklé vyhlídky a fotopointy

Kamenné stoly, obří židle, trůny, lavice, dveře do krajiny i další originální fotopointy patří k místům, kvůli kterým se obyčejný výlet snadno promění v malou výpravu za kuriozitami. Někde narazíte na dávné pamětní kameny a tajemné balvany, jinde na moderní vyhlídky, které si přímo říkají o fotografii. S Kudy z nudy se podíváte do České Kanady, Píseckých hor, Chřibů, Rychlebských hor, Jeseníků, na Šumavu i do míst, kde objevíte krajinu zarámovanou dveřmi, okny nebo obřím nábytkem.
 

Tajemný stůl v srdci České Kanady

Je celkem jedno, jestli vám Česká Kanada svou atmosférou připomíná nebo nepřipomíná severoamerickou divočinu, jisté však je, že v malebné krajině mezi Kunžakem a Slavonicemi objevíte stovky pitoreskních kamenných útvarů. Některé jsou dostatečně známé a docela dobře přístupné, například bývalý viklan Trkal nebo žulový balvan nazývaný Ďáblova prdel, k řadě jiných ale značky ani pohodlné cesty nevedou. To je případ Kamenného stolu mezi Kunějovem a Kunějovskými samotami, který zatím přehlížejí i turistické mapy. Stojí v místech, kde lišky dávají dobrou noc (GPS 49,079715 15,105668) a o jeho původu se neví téměř nic; podle některých zdrojů jde o přírodní útvar, podle jiných o megalit, opracovaný kamenný památník z dávných časů. Stůl ale dobře znají milovníci kuriozit a už jej stihli obalit spoustou legend; například se tu prý zastavil a posvačil Jan Žižka v čele husitských vojsk, když táhl dobývat hrad Landštejn.
 

Stůl z loupežnické pohádky na Velkém Mehelníku

Velký Mehelník je 633 metrů vysoký vrch v Píseckých horách východně od Písku. Je to krajina protkaná cyklostezkami a turistickými značkami, na vrchu Jarník stojí rozhledna a mezi Jarníkem a Velkým Mehelníkem objevíte přírodně naučný areál Flekačky s lesovnou, infocentrem a geoparkem s ukázkami jednotlivých hornin, které tvoří Písecké hory. Když se po značené cestě vydáte na vrchol Velkého Mehelníku, kousek od jeho vrcholu na východním úbočí objevíte velký, mechem obrostlý kámen, označovaný jako Loupežnický stůl. Také tady zapracovala lidská fantazie, takže podle některých badatelů šlo o obětní kámen (a do prohlubní na jeho vrcholu se měla zachytávat krev), podle jiných tu prý večeřívali loupežníci. Velká prohlubeň jim sloužila jako mísa, menší jako talíře. Rozhodně neuděláte chybu, když si s sebou přinesete svačinu a právě tady na Loupežnickém stole si ji sníte.
 

Tři kamenné stoly „na památku“

U dalších kamenných stolů loupežníci nikdy nejedli, připomínají totiž rozmanité historické události. Starší kamenný stůl objevíte v lesích nad řekou Sázavou (GPS 49.8367472N, 14.9915167E) a připomíná rok 1905, kdy se v nedalekých Ratajích konal sjezd České lesnické jednoty. Na kamenném stole se tehdy prý skutečně hodovalo; dnes by to zvládli jen skuteční obři, protože stolní deska na čtyřech kamenných nohách se vznáší téměř dva metry nad zemí.

Další kamenný stůl se nachází na úbočí Javorníku kousek od sportovního areálu Obří sud a bezpečně vás k němu dovede turistická značka spojující penzion Obří sud s obcí Záskalí. Kamenný stůl stojí jen kousek od cesty na okraji velké paseky a připomíná Adolfa Walderta, koláře z Hodkovic nad Mohelkou, který se v těchto místech v únoru 1935 smrtelně zranil při lyžařských závodech.

Třetí kamenný stůl najdete v Chřibech, u silničky mezi Modrou a penzionem Bunč. Králův stůl dokonce má sedátka, a ačkoli jeho deska je všelijaká, jen ne rovná, prý na ní byla roku 1706 podepsána smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem z Rottalu, majitelem napajedelského panství. Mimochodem, je to jediný stůl z našeho seznamu, na který se nepodíváte zblízka, od všetečných turistů jej odděluje dřevěný plůtek.
 

Stůl a židle pro obry

Chystáte se na výlet do Rychlebských hor? Když pojedete po silnici ze Žulové do Javorníku, vlevo od silnice na vrcholku Lánského vrchu uvidíte obří dřevěný stůl se dvěma židlemi. Neobvyklá konstrukce tu stojí přibližně dvacet let a její autor je neznámý.

Kdo se sem vypraví na piknik, ten si užije překrásný kruhový výhled například na hřebeny Rychlebských hor, Žulovskou pahorkatinu a Smolný vrch, kam se můžete zajít podívat na známé Venušiny misky. Z jihovýchodu údolí uzavírá masiv Studniční hory (na jejím jižním úbočí leží Priessnitzovy lázně a město Jeseník) a za ní ještě zahlédnete vrcholky Šeráku a Keprníku v Hrubém Jeseníku. V Hodslavicích u rodného domu Františka Palackého objevíte obří školní židli a další zajímavé fotopointy.
 

Obří židle, trůny a dveře do krajiny: fotopointy s výhledem

Kamenné stoly nejsou jediná místa, kde se krajina mění v trochu pohádkovou scénu. V posledních letech přibývají v Česku také obří židle, trůny, houpačky, rámy, okna a dveře do krajiny – originální fotopointy, které slouží jako vyhlídky i hravé zastávky na výletech. Například na někdejším panství hradu Veveří láká k posezení a fotografování vyhlídka Trůn panství hradu Veveří a fotopoint Okno. Na Šumavě můžete na vrcholu Pancíře otevřít dřevěné dveře a podívat se jimi do krajiny, fotopoint v podobě okna najdete na Knížecích Pláních a originální fotku z výletu na hrad Kašperk pořídíte u fotorámu Okno.


 
Stejně jako na Šumavě najdete otevřené dveře také v Krušných horách. Do kraje zvou také Brány Bílých Karpat v okolí Uherského Brodu, mohutné dřevěné „dveře“ z dubových trámů, které slouží jako symbolické vstupy do krajiny i místa s pěknými výhledy. A kdo má rád fotopointy v nadživotní velikosti, může zamířit do Vrbna pod Pradědem za obří židlí a houpačkami s výhledy na město a Petrovy kameny, anebo do Hodslavic k Uměleckým vyhlídkám Františka Palackého, kde čeká obří Školní židle, rám Frame Hodslavice a další artefakty s výhledem na Podbeskydí.
 

Menhir a betonové křeslo u Mořinky

Třímetrový vápencový menhir byl na kopec nad středočeskou obcí Mořinka umístěn dne 31. prosince roku 1999 skupinou nadšenců, v čele s akademickým sochařem Petrem Váňou. Jedná se o pseudomenhir z kamene vysokého asi 3 metry a 5 tun těžkého.

U menhiru ještě objevíte originální betonové křeslo, které je za teplých dnu příjemné vyhřáté. Sedmisetkilová betonová socha ve tvaru ušáku sem byla umístěna v roce 2003. Je 130 cm vysoká a vytvořil ji sochař Zdeněk Ruffer. Doprava křesla proběhla bez použití těžké techniky, pouze za přispění sil skupinky lidí, vozíku a lyžin. Místo poskytuje nádherný rozhled do údolí Berounky s domečky, jako krabičkami od sirek, políčky a lesem na obzoru.