Úvod > Kalendář akcí > Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2019
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2019
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> jihlava1.jpg "> jihlava2.jpg "> jihlava3.JPG "> jihlava4.JPG "> jihlava5.JPG "> jihlava6.JPG
24.10.
29.10.
+ Přidat foto

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2019

Kdy 24. říjen 2019 9:00 - 29. říjen 2019 21:00 Festivaly
Ve dnech 24. až 29. října 2019 uvítá Jihlava 23. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů.

Ve dnech 24. až  29. října 2019 uvítá Jihlava 23. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů. Festival je slavností autorského dokumentárního filmu a největší událostí svého druhu ve střední a východní Evropě. Diváci opět uvidí více než dvě stovky filmů, řadu z nich ve světové premiéře. Součástí budou tradiční debaty s tvůrci, režisérské kursy či otevřené diskuse s kontroverzními hosty Inspiračního fóra.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava bude letos propojovat téma: ekologie. Výtvarník Juraj Horváth píše v tradiční básni k plakátu, který byl představený veřejnosti, o „planetě rozžhavené doruda“. Novinkou na třiadvacáté Ji.hlavě bude ekologický ombudsman, který se podle ředitele festivalu „stane přímou spojkou mezi festivalem a návštěvníky: bude zprostředkovávat ji.hlavské ekologické postupy veřejnosti. Stane se jím environmentální filozof a aktivista v otázkách udržitelnosti Ľuboš Slovák. S čím konkrétně Ji.hlava začne? Odstraňováním jednorázového plastu, využitím městské hromadné dopravy a zaváděním vegetariánských rautů z lokálních potravin.
 
Letošní Ji.hlava nabídne podruhé rozšířenou verzi Inspiračního fóra. To poběží po celou dobu festivalu, obsáhne šest aktuálních společenských témat a představí desítky odborníků z celého světa. Fórum letos koncipujeme futurologicky. Vytipovali jsme společenská témata, která mají globální dosah, ale dotýkají se každého z nás. Debatovat se bude třeba o vlivu současné Číny na světovou politiku a ekonomiku nebo o stavu západní demokracie.

Letošní Ji.hlava má v rukávu ještě jednu novinku. Architektonické řešení festivalu má po deseti letech nové autory. Jsou jimi architekti Jiří Mašek, Miroslav Kukrál a Lukáš Výtisk. Vítězný návrh zároveň rozvíjí ideu dočasného náměstí před DKO, které reaguje na původní urbanistický koncept manželů Machoninových.

Co dál bude v Ji.hlavě nově? Soutěžní sekce Česká radost se otevírá i těm českým filmům, jejichž režisérem není český tvůrce. V sekci Česká radost bude soutěžit rekordních jedenadvacet snímků. Režisérka Adéla Komrzý uvede film Viva video, video viva o svém dědečkovi Radku Pilařovi, který tentokrát vystupuje překvapivě v roli zakladatele českého videoartu. Věra Čákanyová představí dokument FREM, který vznikal v extrémních podmínkách Antarktidy a slibuje „audiovizuální rekviem za homo sapiens“. Radovan Síbrt přiveze snímek Postiženi muzikou, věnovaný kapele The Tap Tap, která je složena z hudebníků se zdravotním postižením. Silně osobní linii sledují ve svých dílech režisérky Barbora Jíchová Tyson a Kateřina Turečková: první se ptá po smyslu instituce manželství (Hovory o nevěře), druhá tematizuje trans-identitu (Proč se cítím jako kluk). Třicáté výročí sametové revoluce pak analyzuje Robert Sedláček. Jeho základní otázka zní: Naplnily se cíle Občanského fóra z listopadu 1989?

Sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentu nabídne letos devět snímků: z Francie, Velké Británie, Indie, Madagaskaru anebo Palestiny. Například adaptaci globálně úspěšné prózy Patrika Ouředníka Europeana, která vyšla poprvé před osmnácti lety a od té doby se dočkala překladu do šestatřiceti jazyků. Filmová „hříčka“, realizovaná francouzským režisérem Arnaudem de Mezamat, se jmenuje Doufám, že se máš dobře a vybízí k „zamyšlení nad různými stránkami lidství“.

Šestnáct snímků představí sekce Mezi moři, zaměřená na střední a východní Evropu. Ve světové premiéře bude uveden třeba Ráj na zemi, filmový portrét slavného slovenského fotografa Andreje Bána v režii Jaroslava Vojtka.

Ani letos nebude chybět sekce První světla, která uvede devět výrazných debutů. Jedním z nich je snímek Vydat se na cestu, ve kterém turecký režisér Mustafa Emin Büyükcoşkun vzpomíná na třiatřicet lidí, kteří přišli o život v syrském městě Kobani, kde se před několika lety střetly zájmy Turecka, Kurdů a takzvaného Islámského státu.

Například v Česku dlouhodobě žijící francouzský režisér a producent Artemio Benki představí v Ji.hlavě svůj režijní celovečerní debut Sólo. Sleduje v něm životní i umělecký osud talentovaného argentinského klavíristy Martína Perina, jehož slibnou kariéru ovlivnil dlouhodobý pobyt na psychiatrické klinice v Buenos Aires. Je to příběh o lidské křehkosti, zranitelnosti, ale i odhodlání.

Také slovenská režisérka Barbora Berezňáková uvede v Ji.hlavě svůj debut. Její film Skutok sa stal jde po stopách jedné velké politické kauzy devadesátých let na Slovensku: sleduje únos syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče, vraždu svědka případu Róberta Remiáše a pozdější amnestii, kterou pachatelům udělil Kováčův nástupce Vladimír Mečiar. Ten film není jen o vraždě a únosu. To, že se věc jakoby nestala, navzdory skutečnosti, že kolem zůstalo několik mrtvých, ovlivňuje slovenskou společnost a lidské osudy dodnes.

Mezinárodní rozměr má i snímek Kiruna česko-švédské režisérky Grety Stocklassy. Autorka portrétuje nejseverněji položené město Švédska, ve kterém se těží železná ruda – a které se v důsledku těžby propadá. Těžba se pořád finančně vyplatí, takže politici rozhodli, že město musí ustoupit. Za zmínku stojí i dokument Johany Ožvold The Sound Is Innocent, který vzdává hold „elektronické hudbě ve světě, jejímu vývoji od padesátých let po současnost“.

Zvláštního uvedení se letos v Ji.hlavě dočká dokumentární esej klasika české kinematografie Karla Vachka Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Mnohahodinový film, autorův devátý, sleduje ve čtyřech částech současnou českou politiku, filozofii, náboženství a umění. Důležitá myšlenka toho filmu je, že když chce žít člověk v pravdě, musí být taky sviňák. Protože pravda všechny bolí, a tak se vám zdá, že pravdu je líp nedělat!

Co vybrat z programu dalších sekcí? Třeba příběh o lidské houževnatosti z dílny makedonské dvojice Tamara Kotevska a Ljubomir Stefanov Honeyland. Film sleduje „ochránkyni včel“ Hatidzu, která žije se svou starou a nemohoucí matkou v makedonských horách a chová včely. Snímek bodoval letos na festivalu Sundance. Další režisérský tým, tentokrát ve složení Jennifer Baichwal, Nick de Pencier a Edward Burtynsky z Kanady, servíruje divákovi svůj Anthropocene: The Human Epoch. Autoři sledují ve dvaceti zemích šesti kontinentů, jak člověk svou činností ovlivňuje ekosystém planety. Dokument The Brink z dílny americké režisérky Alison Clayman pak přibližuje mentalitu Steva Bannona, pravicového populisty a někdejšího stratéga prezidenta Trumpa.

A jaké budou na letošní Ji.hlavě nesoutěžní sekce? Fanoušci amerického avantgardisty Mana Raye, známého fotografa a malíře, experimentátora blízkého surrealismu, se mohou těšit na premiérové uvedení všech jeho dochovaných filmů Ještě v osmdesátých letech byl Man Ray považován za autora pouze čtyř filmů. Ovšem v pozůstalosti jeho přítelkyně Ady Fidelin byly objeveny další unikátní snímky, umožňující vstoupit jak do jeho soukromého světa, tak jeho tvůrčí dílny. Sledovat tak můžeme například hádku Pabla Picassa s Paulem Éluardem při věštění z ruky.

S Manem Rayem pak souvisí další přehlídka, věnovaná erotice v dokumentárním filmu. Připomenuti budou jednak klasici jako Kenneth Anger, Carolee Schneemannová a Peter Tscherkassky, jednak méně známí autoři, jejichž díla budou u nás k vidění na plátně vůbec poprvé. Uvažování o tělesné touze, přitažlivosti a projevech fyzické lásky je v avantgardní kinematografii vedle práce s nahým lidským tělem zpodobňováno mnoha dalšími motivy a postupy: je problematizovaný vztah společnosti k zobrazování nahoty a sexu, zdůrazňovaná různost v podobě queer erotiky nebo kritizována cenzura vyjadřování o tělesnosti v uměleckých dílech. Letošní retrospektiva ukáže toto rozpětí od čisté vizuální radosti z nahého těla po radikální politické manifesty.

A do třetice ukrajinská avantgarda, představená pod hlavičkou Konference Fascinace: Na Ukrajině neexistoval v poválečném období experimentální film, který by korespondoval se světovými avantgardami, ale na okrajích oficiálních struktur, na filmové škole i mimo státem kontrolovaný systém vznikaly radikálně poetické snímky, hybridní díla kombinující alegorie, výraznou vizualitu, inscenaci, performanci, dokumentární pozorování či situačnost
.
Hudební program letos volně naváže na ústřední ekologické téma. „Představíme české tvůrce, kteří pracují se zvukem skutečného světa,“ vysvětluje dramaturg „off-screen programu“ Pavel Klusák a vypočítává: „Miloš Vojtěchovský, osobnost s dlouholetým významem pro domácí scénu zvukového experimentu, připravil procházku Jihlavou se zvuky komunikujícími se smartphonovou aplikací. Vokalistka Lucie Páchová využívá v triu LoveMe své nahrávky z Ugandy a Konga; v sekci terénních nahrávek vystoupí i Jiří Suchánek a Tomáš Šenkyřík. Ze Slovenska se představí tamější zásadní naivisté: Džumelec čili Erik Sikora, aktuálně nominovaný na výroční Cenu Oskára Čepana, a výstižně kritický i nadreálně groteskní Samčo, brat dážďoviek.“

A zahraničí? Současný evropský experiment reprezentuje kytarista Kim Myhr (Norsko), improvizátor na bicí Ingar Zach (Norsko) a Billy Roisz (Rakousko), která v reálném čase koncertu proměňuje zvuk vlastního srdce v živé video,. Večer v tradičním festivalovém stanu pak vystoupí například WWW, čerstvé zjevení imaginativního hiphopu PAST a jihlavští hudebníci a performeři MΛKE UP NOT WΔR. 

Třiadvacátá Ji.hlava proběhne v osmi kinosálech. Děti od tří do čtrnácti let se mohou už teď těšit na bohatý program „Ji.hlava dětem“.
 
Báseň Juraje Horvátha k plakátu letošní Ji.hlavy
oči se dívají
doleva
doprava
nahoru
a dolů
tečka
vidíš
rychle načrtnuté tvary
představuješ si
všechny možné transparenty
planetu rozžhavenou do ruda
tečka
jenom to zasyčelo
řekla
byla celá pokreslená
počmáraná
i popsaná
tečka
viděl jsem známé oko 
volně plující
padající hvězdy
tající tvary
kouřící vzkazy
tečka
tečky
vykřičník
v dálce

O festivalu
Za dobu své existence se jihlavský festival stal neopomenutelným bodem českého i světového dokumentárního dění. Aktivně se podílí na podpoře i distribuci dokumentárních filmů. Jihlavský festival je spoluzakladatelem a členem prestižního spojení šesti významných evropských dokumentárních festivalů s názvem Doc Alliance.

MFDF Ji.hlava během festivalu organizuje také svůj Industry program. V roce 2012 měl úspěšnou premiéru projekt Emerging producers, který propojil talentované evropské producenty s filmovými profesionály.

Celý popis
Naposledy změněno: 9. 10. 2019

Ubytování a restaurace v okolí