Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Praha nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
Národní technické muzeum, věrné svému poslání uchovávat a propagovat doklady hmotné kultury, se rozhodlo přispět do bouřlivé diskuse o budoucnosti Libeňského mostu komorní výstavou, ve které představuje dobové materiály z doby vzniku mostu.
Návštěvníci
Národního technického muzea se v komorní výstavě umístěné v prostoru před expozicí Architektury, stavitelství a designu mohou seznámit s
dobovými materiály z doby vzniku Libeňského mostu, významného architektonického a inženýrského díla z let 1924-1928, o jehož budoucnosti v současné době probíhá živá diskuse. Vystaven je zde původní sádrový model mostního oblouku se schodištěm, originální Janákovy plány a kresby a také dobové fotografie, které ukazují komplexní přístup architekta k návrhu inženýrské stavby jako uměleckého díla. Vedle mostu samotného jsou ve výstavě prezentovány další
Janákovy práce z raných dvacátých let (Škodův palác v Jungmannově ulici nebo Autoklub Republiky československé v Opletalově ulici), které dobře ilustrují jeho cestu od kubismu k svébytnému plastickému puristickému výrazu, v jehož formování sehrál Libeňský most zásadní roli.
Přímé ohrožení tohoto významného architektonického i inženýrského díla, poněkud omšelého lety zanedbané údržby, souvisí s několik let trvajícími úvahami o jeho demolici a nahrazení mostem novým, širším a s větší kapacitou, i když velkou povodeň v roce 2002 překonalo toto téměř devadesátileté inženýrské dílo se ctí. Význam mostu dokládá také to, že dobový sádrový model mostu je od roku 2011 představen ve stálé expozici Architektury, stavitelství a designu NTM a dílo je zde prezentováno mezi významnými počiny architektury 20. století.
Most navrhl známý
pražský architekt Pavel Janák (1882-1956), který přitom úzce spolupracoval s inženýrem Františkem Menclem (1879–1960), odborníkem v oblasti mostního stavitelství. Projekt architekta Pavla Janáka, mimo jiné autora nedalekého Hlávkova mostu, je čistým, jednoduchým a elegantním výrazem přechodu od mohutných hranolů pozdního kubismu k jednoduchosti nastupujícího purismu, konstruktivismu a funkcionalismu. Současně se jedná o moderní inženýrskou stavbu s železobetonovou konstrukcí dlouhou 370 m. Díky železobetonu tvoří lapidární objemy pilířů, jednoduché křivky mostních oblouků nebo ramen kandelábrů a pravoúhlé prvky plného mostního zábradlí a schodišť jeden tvarový i konstrukční celek – přesně v duchu zásad o tvorbě komplexního uměleckého díla – „Gesamtkunstwerku“. Ve své době šlo také o nejširší most v Praze, který měl významnou úlohu v urbanistické struktuře města, což si uvědomoval i Pavel Janák, který ve svém projektu rozpracoval také urbanistické řešení holešovického i libeňského předpolí mostu.