Keltský telegraf je událost, která se koná 21. března 2026 na vrcholcích významných kopců v celé České republice. Jednotlivé skupinky tzv. čertů se dorozumívají pomocí světelného signálu, jenž se šíří krajinou jako lavina.
V sobotu 21. března 2026 si užijeme další ročník
Keltského telegrafu! Jeho
smyslem je propojit místa v krajině a hlavně účastníky samotného telegrafování, tedy
tzv. čerty. Tak se v době Keltů nazývali
strážci signálních míst a posvátného ohně. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohně k
přenosu zpráv z kopce na kopec.
V naší oblasti dovedly k dokonalosti tuto techniku
keltské kmeny. Hojně byla využívána i ve
středověku, kdy na
vrcholcích kopců vyrůstaly
strážní hrady a tvrze. Místa i s časy zažehnutí ohně naleznet v mapě na stránkách Keltského telegrafu.
Tradičně se ohňová zpráva šíří několika cestami. Mezi nejdelší patří ta od středočeských
Roztok (Holý vrch)
přes
Házmburk (Říp nebyl ještě potvren) a Klíč do
Lužických hor.
Z Povltaví/Brd až na Šumavu se vydá světlo z vrcholů: Plešivec (nebyl ještě potvrzen) – Pačiska (Seldčany) – Hodětín u Petrovic – Stráž u Březnice – Týn nad Vltavou Račina – Radošovice (České Budějovice) – Kraví pole (Prachatice) – Libín (nebyl ještě potvrzen) – Boubín (nebyl ještě potvrzen) –
Kleť Velešín – Skřidla – Kraví hora (Horní Stropnice).
Z Prahy do
Křivoklátska a až do Chebu bude světlo putovat takto: Zvolská homole nad tunelem – Klínec (Jíloviště) – Bacín u Koněprus – Knihov u Zdic – Hudlická skála (Beroun) –
Krušná hora (Křivoklátská vrchovina) – oppidum Stradonice – Pavlíkovské vršky (Rakovník) – Černá Kočka u Kožlan – Žďárský vrch – Bílov (Rakovnická pahorkatina) – Zbraslavský vrch –
Vladař u Žlutic - Lysina u Javorné (Slavkovský les) –
Krudum –
Zelená hora u Chebu a Andělská hora u Karlových Varů.
Krušná hora (Křivoklátská vrchovina) – Špička Karlov – Podmokly keltské hradiště – Černá Kočka u Kožlan – Žďárský vrch – Bílov – Na Šibenici (Rakovnická pahorkatina) – Zbraslavský vrch –
Vladař u Žlutic - Lysina u Javorné (Slavkovský les) – Lesnický-Ležnický/kopec – Krásenská rozhledna –
Krudum - Skamenice –
Svatá Anna u Chebu.
Z
Bílých Karpat až ke Kolínu světla zahoří na kopcích:
Velký Lopeník – Pod Trojákem – Vranovy Žleby (Bojkovice) – hvězdárna Uherský Brod – skanzen Rochus – Babí lom – Šardice Karlínský – Karlínský kopec u Čejče – Dívčí Hrady nad Pavlovem (zatím nepotvrzeno) –
Kadovská hora – Hlínský kopec – U kříže v blízkosti letiště (Třebíč) –
Javořice (u Telče) – Jihlavské kamenné řady – Tomšův kopec u Mirošova – Vrcha nad Dobrou Vodou (Černovice) – Velký Blaník (zatím nepotvrzen) –
Veselka (Psáře) – Vrchy u Divišova – Horní Jelčany –
Chlum (u Kolína).
Další cesty vedou například od Šumperka -
Nízkého Jeseníku do Podkrkonoší ke hradu Kumburk;
z Olomouce přes Karalický Sněžník a Polici nad Metují; z Valašského Meziříčí přes Ostravu a Opavu do Krnova či Plzeňskou pahorkatinou.
Keltský telegraf 2026 propojuje významné kopce v Česku světelnými signály a navazuje na pradávnou keltskou tradici ohně a telegrafování.
Keltský telegraf se koná 21. března 2026 na významných kopcích po celé České republice.
Smyslem Keltského telegrafu je propojit místa v krajině a hlavně účastníky samotného telegrafování, tedy tzv. čerty.
Účastníci se dorozumívají pomocí světelného signálu, který se šíří krajinou jako lavina z vrcholu na vrchol.
Čerti byli v době Keltů strážci signálních míst a posvátného ohně, na jejich tradici Keltský telegraf navazuje.
Místa i s časy zažehnutí ohně lze najít v mapě na stránkách Keltského telegrafu.
Mezi nejdelší trasy patří cesta od Roztok (Holý vrch) přes Házmburk a Klíč do Lužických hor nebo z Povltaví/Brd až na Šumavu.
Navazuje na pradávnou keltskou techniku využívající ohně k přenosu zpráv z kopce na kopec, hojně využívanou i ve středověku.
Keltský telegraf probíhá například ve Středočeském kraji, Povltaví, Brdech, Šumavě, Praze, Křivoklátsku, Chebsku, Bílých Karpatech, Kolínsku, Jeseníkách či Plzeňské pahorkatině.
Trasa zahrnuje Roztoky (Holý vrch), Házmburk, Klíč a Lužické hory; další například Plešivec, Pačiska, Hodětín x Hodětín u Petrovic, Stráž u Březnice, Týn nad Vltavou Račina nebo Kraví pole Prachatice.
Návštěvníci mohou zažít jedinečný řetězec světelných signálů, zapojit se do historické tradice a pozorovat propojení významných kopců i lidí napříč Českou republikou.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.