Keltský telegraf je událost, která se koná 22. března 2025 na vrcholcích významných kopců v celé České republice. Jednotlivé skupinky tzv. čertů se dorozumívají pomocí světelného signálu, jenž se šíří krajinou jako lavina.
V sobotu 22. března 2025 si užijeme další ročník
Keltského telegrafu! Jeho
smyslem je propojit místa v krajině a hlavně účastníky samotného telegrafování, tedy
tzv. čerty. Tak se v době Keltů nazývali
strážci signálních míst a posvátného ohně. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohně k
přenosu zpráv z kopce na kopec. V naší oblasti dovedly k dokonalosti tuto techniku keltské kmeny. Hojně byla využívána i ve středověku, kdy na
vrcholcích kopců vyrůstaly
strážní hrady a tvrze. Místa i s časy zažehnutí ohně naleznet v mapě na stránkách Keltského telegrafu.
Tradičně se ohňová zpráva šíří několika cestami. Mezi nejdelší patří ta od středočeských
Roztok (Holý vrch)
přes
Házmburk (Říp nebyl ještě potvren) a Klíč do
Lužických hor.
Z Povltaví/Brd až na Šumavu se vydá světlo z vrcholů: Plešivec (nebyl ještě potvrzen) – Pačiska (Seldčany) – Hodětín u Petrovic – Stráž u Březnice – Týn nad Vltavou Račina – Radošovice (České Budějovice) – Kraví pole (Prachatice) – Libín (nebyl ještě potvrzen) – Boubín (nebyl ještě potvrzen) –
Kleť Velešín – Skřidla – Kraví hora (Horní Stropnice).
Z Prahy do
Křivoklátska a až do Chebu bude světlo putovat takto: Zvolská homole nad tunelem – Klínec (Jíloviště) – Bacín u Koněprus – Knihov u Zdic – Hudlická skála (Beroun) –
Krušná hora (Křivoklátská vrchovina) – oppidum Stradonice – Pavlíkovské vršky (Rakovník) – Černá Kočka u Kožlan – Žďárský vrch – Bílov (Rakovnická pahorkatina) – Zbraslavský vrch –
Vladař u Žlutic - Lysina u Javorné (Slavkovský les) –
Krudum –
Zelená hora u Chebu a Andělská hora u Karlových Varů.
Krušná hora (Křivoklátská vrchovina) – Špička Karlov – Podmokly keltské hradiště – Černá Kočka u Kožlan – Žďárský vrch – Bílov – Na Šibenici (Rakovnická pahorkatina) – Zbraslavský vrch –
Vladař u Žlutic - Lysina u Javorné (Slavkovský les) – Lesnický-Ležnický/kopec – Krásenská rozhledna –
Krudum - Skamenice –
Svatá Anna u Chebu.
Z
Bílých Karpat až ke Kolínu světla zahoří na kopcích:
Velký Lopeník – Pod Trojákem – Vranovy Žleby (Bojkovice) – hvězdárna Uherský Brod – skanzen Rochus – Babí lom – Šardice Karlínský – Karlínský kopec u Čejče – Dívčí Hrady nad Pavlovem (zatím nepotvrzeno) –
Kadovská hora – Hlínský kopec – U kříže v blízkosti letiště (Třebíč) –
Javořice (u Telče) – Jihlavské kamenné řady – Tomšův kopec u Mirošova – Vrcha nad Dobrou Vodou (Černovice) – Velký Blaník (zatím nepotvrzen) –
Veselka (Psáře) – Vrchy u Divišova – Horní Jelčany –
Chlum (u Kolína).
Další cesty vedou například od Šumperka -
Nízkého Jeseníku do Podkrkonoší ke hradu Kumburk;
z Olomouce přes Karalický Sněžník a Polici nad Metují; z Valašského Meziříčí přes Ostravu a Opavu do Krnova či Plzeňskou pahorkatinou.
Přidejte se k oslavě Keltského telegrafu 22. března 2025, kde se šíří světelné signály přes vrcholky celé České republiky pomocí ohně.
Keltský telegraf je událost, při které se na vrcholcích kopců dorozumívají skupinky lidí pomocí světelného signálu.
Keltský telegraf 2025 se koná 22. března 2025.
Hlavním účelem je propojit místa v krajině a účastníky samotného telegrafování, sledovat šíření světla krajinou.
Při Keltském telegrafu je využívána pradávná technika využívající ohně k přenosu zpráv z kopce na kopec.
Účastníci nazývaní 'čerti' symbolizují strážce signálních míst a posvátného ohně z dob Keltů.
Světlo putuje z různých vrcholů, například od Roztoky přes Házmburk a Klíč do Lužických hor.
Některé místa zahrnují vrcholy jako Plešivec, Stráž u Březnice nebo Kříž u Třebíče.
Místa a časy zažehnutí ohně lze najít v mapě na stránkách Keltského telegrafu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.