Výstava uměleckých fotografií přibližuje místa na Podblanicku, kde pobývaly osobnosti jako Bedřich Smetana, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka, Gustav Mahler a další. Díla vytvořil Fotoklub Vlašim podle koncepce Muzea Podblanicka.
Výstava vznikla ve spolupráci s Fotoklubem COVER ART Vlašim, jehož členové vytvořili podle scénáře Muzea Podblanicka fotografie míst na širším Podblanicku, která jsou spojená s hudebními osobnostmi. Umělecké fotografie člení výstava do tematických okruhů, kdy např. motivy z Růžkových Lhotic připomínají Bedřicha Smetanu, od jehož narození letos uplynulo 200 let. A ve Lhoticích trávil s rodiči a sourozenci v letech 1835-43 především prázdniny a svátky. Motivy čechtického kostela sv. Jakuba a zámku rovněž odkazují především na dospívajícího Bedřicha, který byl v kostele biřmován a s otcem Františkem hrával na kůru. Budovu kostela a zámku ale dobře znal i mladý Gustav Mahler, když v 70. a 80. letech 19. století čekával v Čechticích na dostavník při cestách z Jihlavy do Vlašimi.
Oba skladatelé také ve svém mládí poznali vlašimský park, kterým byli okouzleni. Motivy vlašimského kostela sv. Jiljí připomínají především místního rodáka Ferdinanda Hellera, který v mládí hrával na kůru při slavných tzv. figurálních mších, jež nepochybně navštívil několikrát i mladý Bedřich Smetana s tatínkem. S rodinou Smetanových je pak spojena Loreta u Vlašimi, jejíž slavné poutě zřejmě jako inspiraci využil Bedřich ve své Prodané nevěstě. A snímky s Louňovicemi a Blaníkem připomínají na výstavě jak významného představitele barokní hudby a louňovického rodáka Jana Dismase Zelenku, tak i bájnou horu jako inspiraci Bedřicha Smetany či Zdeňka Fibicha, kteří Blaník osobně znali. Kostel sv. Mikuláše v Benešově nás pak přivádí až k Janu Trojanu Turnovskému, který tam působil od roku 1587 jako utrakvistický kněz a autor vícehlasých písní. Hudební atmosféru benešovského kostela ale vnímal v posledních letech života i Josef Suk, od jehož narození letos uplynulo 150 let. A s ním je spojen na výstavě především kostel sv. Lukáše v rodných Křečovicích, kde byl pokřtěn, hrával na varhany i na housle, a který jej od dětství hudebně utvářel. Zpěvy v křečovickém kostele, jeho zvony a okolní krajinu miloval i Antonín Dvořák, který jako Sukův tchán Křečovice navštěvoval. Sám Josef Suk dokázal provázet přátele krajinou východně od Vltavy dlouhé hodiny. A tak stejně jako každý z hudebních autorů vnímal místa širšího Podblanicka svým osobitým pohledem, tak i fotografie Ivky Novák, Lenky Komínkové, Jindřicha Kulíčka, Ivy Časarové, Milana Dudka a Vladimíra Vyšohlída nabízejí odlišnou poetiku, kterou se výstava připojila k letošnímu jubilejnímu Roku české hudby.