Úvod > Aktuality > Tradiční průvod Milevských maškar bude letos mezinárodní

Tradiční průvod Milevských maškar bude letos mezinárodní

Vydáno 25. února 2019 Zážitky
V sobotu 2. března 2019 se v Milevsku uskuteční již 157. ročník tradičního masopustního průvodu. Milevský masopustní průvod má tradici od roku 1862. Každoročně se ho účastní několik set masek. Jde o ojedinělou tradici, která u nás nemá obdoby. Milevské maškary jsou zapsány mezi nejvýznamnějšími českými lidovými tradicemi na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
Letošní  masopust bude letos pro Milevsko mimořádný.

Třídenní program zahájí již ve čtvrtek 28. února tradiční Zvaní milevských maškar. Na pátek 1. března připravují pořadatelé na náměstí E. Beneše společně se sdružením Kovářovská opona Bakusův průvod, který měl svoji premiéru v roce 2014. Milevské maškarní sdružení při něm přebírá od radních symbolickou nadvládu nad městem po dobu konání oslav masopustu.

Jak již letošní moto napovídá, Milevské maškary podpoří také zahraniční hosté. Ani v pátečním programu nebudou chybět. Švýcarský hudební soubor Taktsurfer z Münchenbuchsee vystoupí se svéráznou švýcarskou masopustní hudbou Guggenmusik. Chybět nebudou barevné masopustní kostýmy ani výrazné líčení, které jsou nedílnou součástí tohoto masopustního muzicírování. Oslava letošního převzetí nadvlády proběhne v milevském domě kultury, kde je pro všechny příznivce masopustu připraven společenský večer s táborskou kapelou Klasik Trio.

V sobotu 2. března zahájí masopustní veselí tradiční jarmarm s vepřovými hody na náměstí E. Beneše, kde se již od dopoledních hodin bude konat také bohatý kulturní program. Od 9:30 hodin zahraje milevská dechová kapela Kovačka, kterou pak na podiu vystřídá místní sbor Mil-Roses. V 11 hodin bude náměstí patřit svérázné masopustní hudbě  švýcarských bubeníků. Do Milevska zavítají také spřátelené maškary ze Studnice, jejichž masopustní obchůzka je součástí masopustních obchůzek a masek na Hlinecku, které byly v roce 2010 zapsány do reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Po obědě přispějí staropražskými písněmi táborští Pouličníci a zahraje také milevská kapela Fusky Dus. Po příchodu průvodu maškar na nám. E. Beneše zakončí program od 16 hodin vystoupení zpěvačky Anny Julie Slováčková s kapelou The Primes. Anna Julie Slováčková je patronkou letošních maškar.

Samotný průvod pak vyjde opět ve 14 hodin od milevského domu kultury tradiční trasou až na náměstí E. Beneše. Po skončení programu na náměstí se akce přesune do Domu kultury v Milevsku, kde je na odpoledne připraven Masopustní rej pro všechny generace. Večer pak bude následovat Masopustní zábava, tentokrát s kapelou Hastrmani.
Muzeum maškar v Milevsku

Muzeum maškar v Milevsku

Tradice milevských maškar sahá k lidovým hrám a středověkým městským slavnostem. Přímým předchůdcem maškar byl masopustní průvod s Bakusem. V dnešní podobě vznikají v roce 1862. Tradice byla přerušena jen několikrát, nejdéle v letech 1914 -ž 1933 a 1940 - 1945.

Milevský klášter bratří premonstrátů - nejstarší klášter jižních Čech

Milevský klášter bratří premonstrátů - nejstarší klášter jižních Čech

Milevský klášter, založený roku 1187, je nejstarším na jihu Čech. Přes všechny vzestupy i pády, kterými během historie prošel, si však zachoval své genius loci. Klášterní bazilika je jedinou románskou bazilikou v jižních Čechách a neméně pozoruhodný je i kostel sv. Jiljí, který se v areálu nachází.

Žďákovský most – největší jednoobloukový most Česka

Žďákovský most – největší jednoobloukový most Česka

Roku 1967 překlenul Žďákovský most vltavské údolí u Orlíka nad Vltavou. V době svého vzniku byl největším jednoobloukovým ocelovým mostem na světě. Dnes zaujímá osmou příčku.

Milevské muzeum

Milevské muzeum

Na severním okraji Milevska, v prvním nádvoří zdejšího premonstrátského kláštera, sídlí v budově barokní prelatury už více než padesát let Milevské muzeum. Muzejní sbírky, které jsou nyní instalovány cca na 750 metrech čtverečních, dokumentují především dějiny města a kláštera.

Vodní tvrz Vlksice

Vodní tvrz Vlksice

Tvrz postavili v 16. století Tetaurové a po jejich odchodu z tvrze již nebyla obývaná. Jednalo se o patrové, kamenné stavení se dvěma štíty, v patře klenuté, zčásti však spálené.