Výlety Zlínský kraj

Město Vizovice proslavilo slovní spojení Vizovice = slivovice, ale Vizovice toho pro turisty nabízejí mnohem více – mimo jiné krásnou okolní krajinu s řadou zajímavých míst. Vydáme se k jejich poznávání po naučné stezce zvané Vizovické prameny.

Fenomén zvaný Baťa významným způsobem ovlivnil nejen životy mnoha lidí na východě Moravy, ale také v celé řadě zemí po celém světě. Připravili jsme pro vaši inspiraci několik tipů, jak ve Zlíně prožít „Den s Baťou“. Vydejte se na výlet městem, kde objevíte například prvorepublikový obchodní dům, čtvrť proslavenou !baťovskými" domky anebo legendární zlínský mrakodrap.

Do vydání knihy Žítkovské bohyně Kateřiny Tučkové byly Kopanice, tedy magicky krásná krajina Bílých Karpat s pěti vesnicemi kolem Starého Hrozenkova, zapomenutým koutem Moravy. Dnes se sem pořádají zájezdy a krajina zažívá nebývalý nápor turistů.

Zlínský kraj je nejvýchodnějším krajem České republiky a blízkost hranic se Slovenskem se odrazila i na nářečí místních lidí, folklóru a vynikající kuchyni. Lidé na Slovácku, Valašsku i Zlínsku dbají na dodržování tradic mnohem více než kde jinde. Není tedy divu, že se tu dodnes konají různé folkloristické slavnosti a festivaly. Třeba sem spadá i Jízda králů, která je na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Výlet mimo město směřuje do západního okraje přírodního parku Hostýnské vrchy, konkrétně do Přílep a Holešova. Západní výběžek Hostýnských vrchů se zvedá na dohled od Holešova z obce Přílepy, jejíž založení je datováno do období vlády českého krále Přemysla Otakara II. Na vrchu Hrádek v lesích nad obcí stával v raném středověku strážní hrad, v Přílepech pak opevněná tvrz. Zatímco hrad byl zničen zřejmě v husitských nebo česko-uherských válkách v 15. století, tvrz v obci stála až do poloviny století devatenáctého, kdy byl na jejím místě rodem Seilernů vystavěn pseudorenesanční zámek. Zámecký park je celoročně volně přístupný.

Tímto výletem se vrátíte v čase do 16. května roku 1868, kdy byla v Praze položením základních kamenů slavnostně zahájena stavba Národního divadla. Slavnosti se tehdy zúčastnilo odhadem až 150 tisíc lidí. Základní kameny pro Národní divadlo byly do Prahy přiváženy z různých symbolických míst Čech a Moravy. Také z památného Hostýna, hory nazývané také Maják Moravy. Tento kámen, který má v základech Národního divadla číslo 19, nese nápis „Mrzkost jest poroba Hospodinu. Z Hostýna z Moravy“. Do Prahy jej vypravili v roce 1868 občané města Bystřice pod Hostýnem. Spolu se základním kamenem tehdy putoval do Prahy také soudek s hostýnskou svatou vodou určenou k ředění malty.