Krušné hory a přiléhající vnitrozemí byly
v období vrcholného a pozdního středověku velmi výraznou oblastí určenou ekonomicky a kulturně silnými královskými a poddanskými městy. A právě z
Litoměřic,
Ústí nad Labem,
Mostu,
Teplic,
Žatce či
Chomutova pocházejí
výjimečné umělecké památky prezentované na končící výstavě s názvem
Bez hranic – Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, zahájené vloni v listopadu.
Po mnohaletém výzkumu si výstava nemohla přát lepší načasování – rok 2016 je totiž rokem 500. výročí úmrtí Jana Hasištejnského z Lobkovic. A právě jeho hrobka s detailně propracovaným
reliéfem tlejícího těla zemřelého, kterému se kolem krku ovíjí had, je klíčovým exponátem. Návštěvníci ho mohou mimo kadaňský kostel Čtrnácti sv. pomocníků vidět vůbec poprvé.
Výstavní premiéru má ale i řada dalších artefaktů, ať už se jedná o
sochy, deskové obrazy, architekturu či liturgické památky. K vidění jsou také předměty, jež nejsou ze své podstaty čistě umělecké – např. kameninový
svatební pohár z Ústí nad Labem z první poloviny 15. století nalezený v odpadní jímce. Z podobného období pochází i několik
vzácných kachlů – na kachli z Litoměřic můžete
podle klipce na pravém oku poznat Jana Žižku, motivem ústeckého jsou
hráči vrhcábů. Husitský motiv je oslavný, ústecký naopak mravokárný, jelikož deskové hry byly terčem ostré kritiky církve i světských elit.
Národní galerie si na poslední dny končící výstavy
Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí připravila
speciální prodlouženou otevírací dobu – od pátku 11. do neděle 13. března bude Valdštejnská jízdárna otevřena až do 20 hodin. Nedílnou součástí výstavy je také otevřený ateliér pro děti a rodiče, kde se prostřednictvím rozmanitých herních a výtvarných úkolů mohou děti seznámit s dobovou praxí ve
středověké řezbářské dílně.