Úvod > Aktuality > Národní přírodní rezervace Králický Sněžník slaví 30 let od svého vzniku
Národní přírodní rezervace Králický Sněžník slaví 30 let od svého vzniku
"> "> "> ">

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník slaví 30 let od svého vzniku

Vydáno 22. února 2020 Příroda
Králický Sněžník je třetí nejvyšší pohoří u nás. Na jeho vrcholu se až osm měsíců v roce drží sněhová pokrývka. Území o rozloze 1 695 hektarů bylo vyhlášeno národní přírodní rezervací v roce 1990, letos tedy rezervace slaví kulatých 30 let svého trvání.
Králický SněžníkNárodní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Vznikla za účelem ochrany přirozených lesních porostů a přirozeného bezlesí (tvořeného především společenstvy arktoalpínských trávníků, lavinových drah s vysokostébelnými nivami a alpínskou vegetací silikátových skal a drolin), vrchovištních rašelinišť, pramenišť a populací vzácných a ohrožených druhů rostlin.
 
Oblast leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. Místo s divokou čistou přírodou a bystřinami, které odsud odvádí vodu třemi směry do tří moří. V rámci programu NATURA 2000 byl Králický Sněžník prohlášen ptačí oblastí a část Králického Sněžníku byla označena rovněž za evropsky významnou lokalitu.
 

Symbolem oblasti se stala soška slůněte

Kamenné slůněJednou ze zajímavostí je soška slůněte, která byla postavena nedaleko vrcholu hory v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher (jednalo se o německý umělecký spolek). Kamenná soška se postupem času stala symbolem Králického Sněžníku.

Kolem ní vede na vrchol Sněžníku žlutá a červená turistická značka. Až u slůněte stanete, určitě si nezapomeňte slůně pro štěstí pohladit po chobotu. Je odtud také překrásný výhled na celý hřeben Hrubého Jeseníku a Orlické hory.
 

Výroční připomíná výstava v Šumperku

Králický SněžníkCelých třicet let od vyhlášení oblasti Národní přírodní rezervací si můžete připomenout také na přírodovědné výstavě v šumperském muzeu. Přírodu Králického Sněžníku si zde prohlédnete na velkoformátových fotografiích Zuzany Růžičkové, zapůjčených z muzea v Malé Moravě.

Zvířenu Králického Sněžníku pak přiblíží  dermoplastické preparáty savců a ptáků a interaktivními prvky včetně pracovních listů pro žáky a studenty. Vstupné na výstavu činí 30 Kč, děti do 6 let mají vstup zdarma.
Klepáč  - rozhledna Klepý na Kralickém Sněžníku

Klepáč - rozhledna Klepý na Kralickém Sněžníku

Jedno z geograficky nejzajímavějších míst našeho státu se nachází v masivu Králického Sněžníku, na česko-polské hranici. Jedná se o vrchol Klepý, který je rozvodím do trojice evropských moří. A právě na tomto vrcholu se tyčí rozhledna nazývaná také Klepáč.

Socha slůněte na Králickém Sněžníku

Socha slůněte na Králickém Sněžníku

Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu se stala symbolem Králického Sněžníku. Byla postavena nedaleko vrcholu hory v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová.

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a naučná stezka Králický Sněžník

Národní přírodní rezervace Králický Sněžník byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1694,67 ha. Leží v centrální a vrcholové části stejnojmenného pohoří v nadmořské výšce 820 - 1424 m. Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku.

Po hřebenech masivu Králického Sněžníku na běžkách

Po hřebenech masivu Králického Sněžníku na běžkách

Náročná trasa o celkové délce 24,5 km vás zavede nejvýše, jak je to vůbec v tomto regionu možné – na vrchol Králického Sněžníku. Od Ski centra Sněžník vás trasa zavede okolo vrcholů Slamník, Podbělka a Sušina až ke Slůněti. Z vrcholu Sněžníku povede zpáteční cesta po hraničním hřebenu.

Patzeltova jeskyně u Dolní Moravy

Patzeltova jeskyně u Dolní Moravy

Patzeltova jeskyně se nachází v krystalických vápencích masivu Králického Sněžníku. Jde o jednu ze dvou větších jeskyní na tomto svahu. Objevil ji lesní příručí Řehoř Patzelt v roce 1864.