Z
Pařížova se vinou sucha stala nečekaná turistická atrakce.
Po dně sto pět let staré přehrady s
e dá přejít suchou nohou z jedné strany na druhou. Výletníci se mohou podívat do míst, která byla několik desetiletí pod vodní hladinou. Ovšem procházka po dně přehrady je výlučně
na vlastní riziko – na dně přehrady je velká vrstva bahnitého sedimentu a turistům hrozí, že pod nimi praskne ztvrdlá krusta bahna a oni se
propadnou třeba až po pás do bahna.
Za normálního stavu vody je hladina
o pět metrů výše. Podle hrázného nyní
přehrada drží nejmenší možný objem vody (takzvané stálé nadržení) a to minimum, co do ní přiteče, z ní zase odtéká. Velkým plusem zůstává, že voda, která v přehradě zbyla, zatím není příliš znečištěná a hlavně
je v ní tolik vzduchu, že nehrozí úhyn ryb.
Vodní dílo Pařížov vzniklo kdysi především jako
ochrana okolních vesnic před povodněmi. Přehradu na
řece Doubravě stavělo na pět set dělníků v letech 1910 až 1913. Hráz postavená z lomového kamene je technickou památkou. Na stavbu bylo zapotřebí celkem
35 000 kubíků kamene,
310 vagónů labského písku a 460 vagónů cementu. Společně s dalším zařízením a platy vyšla na 1,5 milionu rakouských korun.