Celkem
pět vesnic: Lyskovice, Chotovenka, Hetov, Dřínek a Radovesice (největší z těchto obcí) bylo nuceno ustoupit těžbě. Jediná nestržená budova v Radovesicích – kostel Všech svatých, byla
zasypána skrývkou v roce
1983. Od té doby zde byla až do roku 1996 ukládána vytěžená zemina z blízkých bílinských dolů, a to až do roku 2003.
Mohutné
výsypkové těleso vystoupalo z nadmořské výšky 250 m n. m. k výsypce Jirásek na severozápadě a dosáhlo kóty 420 m n. m. ve své východní části, kde plynule navazuje na
České středohoří. Povrch výsypky je již v současné době
zrekultivován. Naleznete zde množství zalesněných a vodních ploch, mokřadů, luk a polí.
Na temeni výsypky jsou však ponechány
dvě samostatné plochy, na nichž je sledován přirozený vývoj povrchu. Jedná se o
unikátním studijní prostředí, ve kterém je možné sledovat postupný a přirozený vývoj fauny a flóry na nerekultivovaném území. Jedním z úspěchů rekultivace Radovesické výsypky je rozmnožení
okáče metlicového. Dříve hojný a po celé republice rozšířený motýl výrazným způsobem ustoupil a dnes patří ke kriticky ohroženým druhům.
Naučná stezka seznámí zájemce nejen s
faunou a flórou, která se v těchto místech zásluhou rekultivací obnovila, ale také s
historií zaniklých obcí, které musely v 70. letech ustoupit těžbě.