Národní dům ve Frýdku-Místku nedaleko Smetanových sadů byl postaven mezi lety 1896 až 1899 podle projektu Antonína Tebicha, zásluhou Matice místecké a jejího zakladatele prvního předsedy Vincence Procházky.

K slavnostnímu položení základního kamene a zahájení stavby Národního domu došlo 12. května 1896 a stavba předního traktu byla ukončena už v říjnu téhož roku. Od listopadu roku 1896 poskytoval Národní dům přístřeší nově založenému českému gymnáziu, a to až do roku 1899, kdy byla otevřena vlastní budova matičního gymnázia na dnešní Palackého třídě (nyní tam sídlí Obchodní akademie ve Frýdku-Místku). V únoru roku 1899 byla zahájena stavba dnešního zadního traktu Národního domu směrem do zahrady, postavena byla tzv. „Beseda“, malý sál a vedlejší místnosti. Dostavba vznikla podle projektu Antonína Tebicha z Brna a Františka Tichého z Ostravy. Již 4. července 1900 se zde konalo slavnostní uvedení hry V. K. Klicpery „Veselohra na mostě“ se slavnostním předáním dokončeného kulturního stánku veřejnosti. Po této dostavbě se Národní dům již stal plnohodnotným centrem českého kulturního dění.

Za první světové války se stal z části budovy lazaret, v další části pobýval pěší pluk. V letech 1922 až 1928 zde sídlila Národní záložna místecká a Národní dům v té době sloužil veřejnosti také jako hotel, restaurace a kulturní dům. Za druhé světové války byl obsazen německým vojskem a byly zde úřadovny a skladiště. Po osvobození začal Národní dům opět sloužit jako kulturní centrum, dnes je zde středisko volného času. Nachází se v něm jeviště, velký a malý sál se štukovou výzdobou, zasedací sál, učebny, klubovny, restaurace s letní zahrádkou.